str. 151
rozstěhovávati po celé republice. Vedle Prahy i jiných míst v Čechách nejnověji dostane takový kostelík, pěkný starý podkarpatský pravoslavný, také Přerov. Postarala se oň tamější církev pravoslavná a měl býti postaven na Šířavě, však po dohodě s městskou radou přerovskou bude vyhlédnuto proň jiné místo, které by pro tuto lidovou architekturu poskytovalo vhodnější pozadí. — Moravské Noviny v čís. 28. 3 února 1931 sdělují: Opět jeden podkarpatoruský kostelík bude převezen. V obci Německé Kučavě u Mukačeva měl býti zbořen starobylý kostelík. Památkový úřad v poslední chvíli zboření kostelíka znemožnil a nyní koná se jednání o eventuální převoz tohoto kostelíka do některého města na západě republiky. — Národní Politika 11. února 1930 v čís. 42 sděluje: O p ě t s t a-rýdřevěnýkostelíčeknaPodk. Rusinaprodej. V obci Plavja v okrese svalavském je řecko-katolický dřevěný kostelíček, starý již 532 roky. Svými rozměry dnešnímu počtu věřících nevyhovuje a proto obec hodlá si zbudovati nový dřevěný kostel. Prostředky obce jsou skrovné, jako je tomu u všech chudobných obcí na podkarpatoruské vrchovině a ne-dostane-li subvence, bude snad přinucena starý památný kostelíček prodati, ovšem najde-li kupce. Rud. Janovský.
Redakční sbor vlastivědného sborníku »Od Trstěnické stezky« oznamuje: Letošním rokem vydáváme na našem okrese X. ročník vlastivědného sborníku »Od Trstěnické stezky«. I na Vašem okrese vydáváte svůj vlastivědný sborník, který plní čestně svůj úkol a je zejména učitelstvu a našim školám výbornou pomůckou při vyučování vlastivědě. I v jiných místech jsou vydávány vlastivědné sborníky. Je však třeba orga-nisovati tuto velmi cennou práci redakčních sborů, na .základě získaných zkušeností zdokonalovati obsah sborníku, vypomáhati si zapůjčováním určitých štočků. Abychom svou práci usměrnili, svoláváme u příležitosti svého desítiletí vydávání sborníku na podnět mnohých do Litomyšle sjezd vlastivědných pracovníků a přátel našich sborníků na dni 27. a 28. června 1931. Navrhovaný program: 27. 6.: Přátelský večer. 28. 6.: Sněmování, přednášky vynikajících pracovníků vlastivědných, výstava vlastivědná ve Stálé školské výstavě v Litomyšli, odpoledne výlety na Růžový palouček. 29. 6.: Zájezd na výstavu do Pardubic. Josef Kupka, okres, insp., předseda.
f Prof. Dr. Stanislav Ciszewski narodil se 18. prosince 1865, zemřel 27. května 1930. Jeho životopis uveřejnil Adam Fischer (Lud, serja ?., tom IX., sešit I.—IV., ročník XXIX, s podobiznou, strana 174 až 176). Znamenitý učenec polský byl roku 1910 povolán jako etnolog na universitu do Lvova. Bohužel katedru universitní opustil. Vydal roku 1887 »Lud
|
|
