str. 158

(sword dance). 19. Odzemek from Vsetín, Valašsko, Eastern Moravia, Czechosl. Rep. (Solo dance with axe). 20. Kozáčok, Don, Ukraina, SSSR. [Russia], (Solo dance with sword). 21. Lezginka, from the Caucasus, SSSR. [Russia], (Solo dance with two Kindjals). 22. Poklad-carnival from Lastovo-Lagosta, [Italia], (sword dance). IV. Film. 23. Kumpanjija ili ti družba from Blato, Yugoslavia, SHS, (sword dance). 24. Moreška from Korčula, Dalmatia, Yugoslavia, SHS, (dramatic sword dance). -— (Dokončení v příštím čísle.) Čeněk Zíbrt.

Otázky a odpovědi.

Odkud panna? V XXX. ročníku C. L. na str. 228 byla otištěna říkanka vlastenecká, kterou jsem v Uherském Brodě, asi před třiceti lety, slýchal odříkávati takto: »Odkud panna?« »Z města Brna.« »Čí pak panna?« »Pana pinikátora dcera.« »Umí panna německy?« »Inu jó.« »Trinken sie, Fraulein, Bier?« »Co poroučí pán?« »Aby panna pivo pila.« »Ja, ničkom jsem to rozuměla.« Aug. Hladký (Uherský Brod).

Redakce Č. L. žádá o zasílání dalších variant této říkanky.

Krkoška. K dotazu A. Bočka v čís. 2. roč. XXXI, na str. 73 Č. L. poukazuji na své pojednání: Domácí průmysl na Hole-šovsku v Č. L. roč. XXIX. (str. 209—221) pod záhlavím obce H r o b i c e: Jan Hof érek z Hrobic čís. 37 před válkou světovou hotovil jalovcové faječky (krkošky), jež roznášel světem a prodával. (Krkošky = chrastí a dříví do 5 cm v průměru, jež mohou Valaši v panských lesích volně sbírati a domů odnášeti.)

Rud. Janovský.
Hnětěj, hnětyje, hnětené moučné jídlo a škubané, šku-bánky, mor. šklubánky, kucmoch. Litomyšlsko: štěrky, klo-činky. Hnětynka o posvícení na Vlašimsku zvláštní pochoutka z mouky, cukru, vajec a másla. Kde znají tyto názvy ? Jak dělají hnětynky? Zdena Hochová-Brožíková.

Netice, netice malé v kuchyni; necky pro mouku (r. 1650, Vyšk.) Hnětice hnětu, srv. Hnětynka. Kdo zná tyto názvy?

Fr. J. Bouček.

Bičové. Přídavek ? službě pastýřově na bič (rok 1710). Pastýřovi placeno bývalo bičové. Kdo zná ten obyčej?

J. A. Fritz.

Čištění studánek z jara u Prahy. Podnes v některých místech na Budějovicku a Prácheňsku obyčejně po jaru každoročně čistí studánky. Shromažďují se děvčata večer a jdou ke studánce, zpívajíce, ovšem již ne starobylé písně, nýbrž buď