z těchto nalezených forem a dnes uložené v Moravském zemském museu v Brně, zařadil jsem ihned při třídění tamějších keramických sbírek už r. 1928 do místa výrobního = Bolerázu (I. sál, skříň Boleráz). Nález forem roku 1930 tento správný odhad a určení výrobního místa plně potvrdil.

V Bolerázu se pracovalo asi do r. 1880 a posledním džbán-kařem tu byl Martin Kitta, pocházející ze známého Kittovského rodu džbánkařů, který tu »robil« hned po r. 1750. Džbánkaři Kittovci pracovali i v Dechticích, Smolenicích, Košolné, Suché, Modre, Stupave a Malackách. Byl to hodně rozšířený rod a vesměs dobří džbánkaři. V Bolerázi se jich vystřídalo asi 13 za 130 let.

Hned roku 1730 můžeme datovati počátek džbánkařské výroby v Bolerázi, která počíná prvním mistrem Laurentinem Kolem. Za krátko se tu džbánkařština velmi rozšířila a koncem XVIII, století zde máme již asi na 16 mistrů a tovaryšů. V Bolerázi se též vyráběly v XVIII, i v XIX. stol. krásné exempláře s červenou barvou ze zlata na způsob holičský. Až na 3 habán-ské mistry, řemeslo džbánkařské tu provozovali vesměs mistři a tovaryši slovenského původu, z nichž zejména Kittovci, Kramáříci, Chorvatovič, Holeš, Hujsy, Kärmendy, Slaninka byli nejlepšími. Hlínu kopavali ve vrchu Šarkanu a pracovalo se tu do let osmdesátých min. století.

Odborný popis vyobrazených předmětů:

Ö. 1. Hliněná formička na usi, dlouhá 6'5 cm, nejširší 4 cm, tloušťka ?8 cm. Okraj kolem vlastního ouška je 0"5 cm široký. Formička je pracována z běložluté, velmi husté hlíny. Okraj formy je kolem dokola ořezán za surová obyčejným »krivá-kem«. Vyráběly se z ní tak zvané »tlačené« úška. Užívalo se tlačených oušek z této formy ? menším terinám a nádobám. Ouška tato byla plná, »nevybraná«. Jak se ouško do formy tlačilo?

Vzal se kousek hlíny »od oka« a vložil se do formičky. Palcem pravé ruky se hlína dovnitř tiskla, až vyplnila plně obsah formy. Když byla forma řádně vyplněna, vzal se »drát« čili »strunka« a přebytečná hlína s vrchu formy se odřezala. Také pozorujeme na formičce zakulacené vrchní hrany okraje od řezů drátem. Pak se vzal ždibek hlíny mezi prsty, lehce přilepil z archu na hliněné ouško ve formičce a toto z formy opatrně vytáhlo. Vytlačené ouško se dalo utuhnout a pak se přilepovalo na nádoby. Po několikerém upotřebení byla forma od hlíny vlhká a dávala se sušit.

Formička je bez značky a odhaduji ji asi 100 let starou.

Č. 2. Hliněný pechetal (na str. 219) se značkou Boleráz, velikosti 13 X 8"5 cm. Pechetálem se ve všech džbánkařských