Předchozí 0248 Následující
str. 245

významu řemeslníka (»toufara«), vyrábějícího ve své dílně (»toufarna«) fajansové (»toufarské«) nádobí. V tomto významu žije v lidu dodnes; původní jeho význam je téměř neznámý. Zbývá ještě dodati, od kdy se u nás vyskytují názvy »majolika« a »fajans« jako označení domácích výrobků fajansových. Podrobně poučuje názvy K. Černohorský: Pokud jsem mohl pozorovati, tak první z obou se objevuje ojediněle teprve ku konci 17. století, a i tu se zdá, že je přikládán majolikovým výrobkům cizího původu. Tak v inventáři pozůstalosti Karla Jindřicha


Obr. 1. Sborník E. W. Brauna: Dr. Karel Černohorský, Počátky Habánských fajansí, 1931: Zámek v Roudnici n. L.

z Žerotína z roku 1688 se dovídáme, že zemřelý šlechtic měl na zámku v Evanovicích u Vyškova v jednom pokoji »unterschiedliche majolík Credenz-Geschier« a v druhém pokoji zase »Weiss wiedertauferisch Credenz- und allerlei Geschier« (citováno podle zmíněné stati Fr. Hrubého o moravských novo-křtěncích, str. 221). Nejsou zde označení »majolik Geschier« a »weiss wiedertauferisch Geschier« v protikladu? Častě ji se používá označení »majolika« později, když i v našich zemích vznikla továrna na fajansové nádobí (v Holiči, založ. kol. roku


Předchozí   Následující