ného pásku, vždy dvojkružky, jež je, lze říci, nejoblíbenějším z podružných zdobných motivů. Ona to také je, jež obyčejně rámuje výzdobu prolamovaných misek; i zde bývá kreslena jasným kobaltem, výjimečně manganem .. .

Také ještě tím se projevuje shoda památkového materiálu s literárními zprávami, že se zde vyskytují také fajanse »modré«, o nichž se činí zmínka v řádu z roku 1612. Jsou to fajanse s činičitým polevem, zbarveným příměsí kobaltu na šedomodro. Znám pouze dvě, z nichž džbánek z roku 1620 ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze je reprodukován na obr. 27. Jeho výzdoba je rovněž provedena pestrými barvami, mezi nimiž přirozeně převládá bílá, skrovně doprovázená hrachovou zelení a světle oranžovou. Zde jsou ovšem členící dvojkružky provedeny manganovou, jež kreslí a konturuje; jsou vyplněny světle oranžovým páskem. Barvy jsou zde až reliéfově naneseny, kdežto na ostatních nádobách bývají obyčejně pečlivěji roztírány; vždy však jsou jasné, výrazné živé a svěží, velmi lesklé.

Všechno tedy nasvědčuje tomu, že tyto nádoby jsou skutečně tím »novokřtěnským« nebo »toufarským« nádobím majetkových inventářů šlechtických a měšťanských, tím »briideri-sches Geschirr«. Na jejich vznik v našem prostředí ukazuje již ta skutečnost, že převážná většina jich se zachovala právě v domácích sbírkách; naše země jsou tedy oblastí jejich nejhojnějšího výskytu. Je také velmi pravděpodobno, že i ty z nich, které vlastní sbírky zahraniční (na př. vídeňské nebo budapešt-ské) dostaly se do tohoto majetku cestou uměleckého obchodu z Moravy a Slovenska. Dnes ovšem se tento jejich pohyb téměř nedá sledovati, protože stopy jsou většinou zaváty. Dalším ukazatelem na jejich domácí původ jsou znaky, jimiž jsou některé1 z nich ozdobeny. Jsou to vesměs znaky členů šlechtických rodů, usazených v té době, kdy nádoba vznikla, v našich zemích. Tak šál z roku 1602 (obr. 8) je ozdoben inciálkami GZZZ AGKZW a dvěma (aliančními) znaky, z nichž levý je znak Jiřího (G místo J) Zikmunda ze Zástřízl a pravý jeho pozdější manželky Alžběty Gedeonky Kotvrdovské z Woleš-ničky. Několik těchto šálů z roku 1602 se zástřízlským znakem zachovalo se dodnes na hradě Buchlově, který poč. 17. století Zástřízlům patřil. Jiné dva šály z uměl. sbírek zámku v Jindř. Hradci, z nichž jeden je zde reprodukován (obr. 11), nesou iniciálky A S Z C a znak Adama Slavaty z Chlumu (zemřel roku 1617). Ve sbírce Národního musea v Praze se chová plytký talíř z ???? 1617 s iniciálkami K Z S a se znakem českého šlechtice Kapouna ze Svojkova a v museu města Prahy je džbáneček z roku 1612, přibližně téhož tvaru jako džbáneček z roku 1620