před tím) mnoho hrnčířů se od obce odtrhlo a osamostatnilo. Jedním z nich byl patrně také Josef Ekart v Uherské Skalici, »Meister des wiedertaufferischen Geschirrs«, jak se nazývá v žádosti z roku 1687, kterou předložil olomouckému biskupu Karlu z Liechtenštejna; prosí v ní o svolení, aby se směl usaditi a provozovati živnost buďto ve Vyškově nebo v Kroměříži. Podle Ekarta je v okolí Uherské Skalice v té době mnoho výrobců fajansových nádob, z nichž mnozí se stěhují na Moravu. Jsou to patrně ti, kteří dříve pracovali jako dělníci ve společných dílnách huterske obce a pak se osamostatnili.

Osamostatňováním se huterských hrnčířů počíná se snad již od padesátých let 17. století nové období československé fajansové produkce, mění se její ráz, výroba kolektivní se mění v individuálně podnikatelskou. Vedle starého hrnčířství vzniká tak zcela nový druh řemesla, nový druh řemeslníků, zabývajících se speciálně výrobou nádob fajansových v samostatných dílnách, vznikají t. zv. toufaři (na Slovensku se nazývají »džbánkaři«). Ti provozují své řemeslo s počátku jako svobodnou živnost (»svobodné umění« — »Freie Kunst«) a teprve později se z existenčních důvodů sdružují v samostatné toufarské cechy (v Bučovicích, ve Vyškově a j.). Samostatné cechy řemeslníků, vyrábějících nádobí fajansové, jsou rovněž zvláštností našich zemí; v zemích, ležících po této straně Alp, pokud vím, se nevyskytují.

Čís. 1. (Obr. 3.) Zámek v Roudnici n. L. Průměr okraje roudnických prolamovaných misek činí 22'5—22"8 cm; výška 7 cm. Skupina šálů ze sbírek roudnického zámku, které zahajují vývojovou řadu fajansí. Však těchto osm šálů má přibližně týž tvar a přibližně stejné rozměry. Tři z nich jsou zdobeny dvojitou listovou růžicí s mřížovaným středem, umístěnou v dvojkružkovém rámci. Čís. 2. (Obr, 4.) Čtyři mají místo této kytici v dvojuché váze, uspořádanou symetricky ? střední vertikální ose, završené stylisovanou hvězdicí (obr. 2). Zbývající osmý šál jest ozdoben rovněž kyticí ve váze, jenže jiného myšlenkového obsahu: střední osa je zakončena karafiátem, jenž vyrůstá společně s drobnými jablíčkovými plody na dlouhých tenkých stoncích ze svazku protáhlých zprohýbaných listů (srv. obr. 3). Těchto posledních pět šálů má poněkud odlišně uzpůsobené prolamování okraje než ty tři šály s listovou růžicí, rotující kolem mřížovaného středu. Přes to však a přes rozdíly ve výzdobě (po obsahové stránce) přináleží všech těchto osm šálů ? jednomu a témuž šálovému souboru, mimo jiné již proto, že výzdoba všech je provedena týmž řídkém.