dalovo jubileum doznalo radostné odezvy v celé československé veřejnosti a zvláště v československých listech a odborných časopisech byly v památný den uveřejněny stati, hodnotící jeho neobyčejné rozsáhlé životní dílo literární a jeho národopisnou činnost, mnoho radostných pozdravů a přání zalétlo v ten den do Vyškova, kde jubilant žije na zaslouženém odpočinku... Ale zvlášť přirostl ? srdci Vyhlídalovi jeden slezský kout, území hlučínské, kde před převratem ? neodvratnému zániku byla odsouzena usýchající větev pruských Moravců. Na ten koutek upozornil Vyhlídal knihou »Čechové v Pruském Slezsku«, kde ukázal, jak tato zapomenutá haluz má ještě mnoho životní mízy a že je v ní stejná duše jako v lidu opavském, třebaže pruským příkrovem a tuhou germanisační výchovou školskou utlumená. — Vincenc Prásek, Půlstoletí kulturních našich snah pro Slezsko. Druhé nezměněné vydání. Vyšlo jako příl. XXXVI. roč. Věstníku Matice Opavské, v Opavě 1931.

F. A. Slavíka »Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí«.

II. rozšířené vydání. Spolek »Literární kruh« v Rožmitále pod Třemš. vydal dlouho chystanou a očekávanou knihu »Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí«. První vydání sepsal historik F. A. Slavík, manžel vnučky znamenitého rožmitálského učitele Jakuba Jana Ryby, a vydal je Literární kruh r. 1890, tedy před čtyřiceti lety. Tato dobrá kniha byla velmi brzy rozebrána, což svědčí o její ceně; marně byla pak hledána u knihkupců; její výtisky, byť i chatrně zachovalé, schovával si mnohý přítel místní historie jako vzácnou knihu. Na prosbu L. k. chystal F. A. Slavík již před válkou nové vydání jmenované knihy, sbíral doplňky a dodatky za uplynulou dobu od I. vydání, ale světová válka přerušila jeho práci. Po válce pokračoval Slavík v práci, ale zemřel nedlouho po převratu — 22. ledna 1919. Sebraný materiál byl pak odevzdán řediteli měšť. škol v Breznici F. D. Zenklovi, jenž se uvolil dílo dokončiti. Přetížen však jinými pracemi a činností lidovýchovnou, nemohl ani on dílo řádně ukončiti, jsa i vážně nemocen. Zemřel 14. dubna 1929. Nedlouho před jeho smrtí jmenoval jej L. k. svým čestným členem. Literární kruh (redakce z jeho členů) doplnil potom práci Zenklovu nejnovějšími daty, na př. o světové válce, o pozemkové reformě, o samosprávě v nejnovější době, o školství od r. 1890 a mn. j. Dále vybrala redakce .ze zápisků F. A. Slavíka ještě všechno, co uznala za vhodné do knihy dáti. Samo sebou se rozumí, že nebylo možno materiál ten vyčerpati do posledního písmene, zvláště když některé poznámky byly neúplné, jiné místy nečitelné a nesrozumitelné pro druhou osobu a některé stati rukopisu byly neukončené bez poznámek. Ze zápisků Slavíkových zejména byly redakcí do knihy zařaděny