A přec, jak skvěle by mohl gramofon i radio hudebně zvláště venkov vychovávati! Vím, že neříkám nic nového; všichni sběratelé naši — Erbenem počínaje — teskní, jak zpěvnost a hu-debnost lidu — národa — upadá, mizí! Má nám však to být lhostejno?!«

Kdo má rád lidové umění, jeho přirozenou prostotu a srdečnou krásu, nechť přijme přátelsky a vlídně tuto sbírku lidových písní, popěvků, her, říkadel, koled, poklad starého Chodska. Obsahuje bohatství hudební, básnické, taneční, dialektické, národopisné, sociologické; je v ní obsažen život, duše a srdce chodského člověka v různých formách, ve všech náladách a mnohostranných myšlenkových stavech. V lidových písních skryty jsou všecky bolesti a radosti lidského srdce. Láska ve všech obměnách má ovšem hlavní slovo!

Lidé dobré vůle, kteří milují české lidové umění, lidovou píseň, tanec, muziku, samorostlý nehledaný vtip a nestydí se za slzu, ani zdravý, srdečný smích, najdou v těchto písních a tancích, rčeních atd. hojně citu, osvěžení, humoru, kladu životního, krásy a snad i dobra!

Věstník Matice Opavské. Redaktor prof. Václav Čepe 1 á k, Opava, roč. XXXVI., č. 1. Z obsahu: Dr. Karel Černohorský, J. W. Wielandovy mapy Slezska, jako pramen národopisného studia. (J. Vyhlídalovi k 70. narozeninám): 1. Mužský lidový kroj z Opavska z doby před rokem 1736; 2. Těšínští hajduci. (Bude obšírnější referát.) Václav Čepelák, Opavsko a Slovanský sjezd r. 1848. V. Hauer, Opavský týdeník a dopisy Práškový. J. L. Mikoláš, Z literatury o Ondrášovi. (Dne 13. listopadu 1930 bylo tomu 250 let, co se v Janovicích tamějšímu dědičnému a svobodnému rychtáři Ondřeji Šebestovi narodil syn, který byl v dobrodinském kostelíčku pokřtěn na jméno otcovo. Sběhem okolností stal se z Ondřeje obávaný a pověstný selský rebel Ondráš, mstitel panské zvůle a křivd na selském poddaném lidu páchaných. Jeho působení zanechalo hlubokou stopu v dějinách slezských a jeho památka žije v lidu dosud. Ondráš jest symbolem odboje proti útisku lidu. Tradičně přenášené ústní pověsti lidu o selském hrdinovi, zbůjníku Ondrášovi perem zachytila a zpracovala celá řada spisovatelů. Jeho duch inspiroval i umělce ? dílům literárním i výtvarným, takže dnes máme již celou řadu spisů i obrazů cenné hodnoty umělecké, ba i výchovné.) Záslužná, důkladná práce o Ondrášovi i Jurášovi, výčet obrázků, divadel, básní, pověstí, tanců českých, polských, německých (»Pán Lysé Hory«). Básník a literární kritik dr. Vojtěch Martínek podal výstižný obraz Jana Vyhlídala (srv. Český Lid XXXI. č, 4.) v Moravskoslezském deníku dne 28. dubna 1931. Vyhlí-