Lidový život v Jíkvi před 50 lety.

O pastviny v osadě naší (Jíkev) i v okolních obcích nebylo ještě do nedávna nouze. Každá obec měla rozsáhlý kus pozemku, obyčejně v nížině ležícího, který nazýval se »občina« nebo též prostě »obec«. Nyní jsou však již všechny zorány. Mimo občin pásalo se též na úhorech, které tvořily každého roku celou třetinu všech pozemků. Na úhorech však pásal se jen dobytek vepřový a skopový, na občinách všechen. Dobytek nepásl a dosud nepase hospodář sám, nýbrž každá vesnice má svého obecního pastýře.

Všeobecně nejmenují ho pastýř, nýbrž »slouha«. Jenom když s ním někdo mluví, řekne »pastýři«. Bydlí obyčejně v obecní pastoušce. Dostával ročně od obce 25 zl. na boty a od hospodářů, kterým pásl, 30 až 50 korců žita, které hospodáři sypali ve dvou až třech sýpkách za rok. O sypce měřilo se žito na záměrky (K čtvrtce). Podle učiněného rozpočtu každý hospodář tolik sypal, kolik kusů měl dobytka. Mimo to měl pastýř příjmy vedlejší. Dostával »pořadový chleba«, to jest chléb, který vybíral si každý pastýř postupně od stavení ? stavení, od hospodářů. Když od jednoho hospodáře chléb snědl, šel pro jiný ? vedlejšímu hospodáři atd., až obešel celou ves.

Od sedláka dostával pořadového chleba po dvou bochní-cích, od půllánníka, chałupnika a většího familianta po jednom bochníku.

Před Štědrým dnem chodil pastýř »po hrách«. Každý hospodář dal ho, mnoho-li chtěl, nebo místo hrachu jiné vaření. Na Štědrý den pastýř, když večer po staveních koledoval, přicházeje si pro odměnu za práci, dostával housku, jablka a ořechy a na Boží hod vánoční koledy od sedláka dvě čtvrtce ječmene a dvě pšenice, od chałupnika jen dvě čtvrtce ječmene. Na velikonoční svátky posílal každý hospodář pastýři božího-dový oběd, totiž libru masa, častěji však na maso peníze, potom vejce a mouku. Přes padesátiletý pastýř nepásl hříbata, nýbrž jiný pasák, nazývaný »hříbek«. Ten dostával za každé hříbě bochník chleba a 1 zlatý ročně.