vyseto korec pšenice a 2 korce žita a z toho měl dostati prodávající třetí snop. Frant. Frýdl zaplatil po 2 kopách roku 1701, 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, 17, 19, 21, 23, 24, 25, 27, 29, 30, 31, 32, 34 a 1736, tedy zpravidla ne ročně, nýbrž každý druhý rok, s výjimkou let zvláště úrodných, a odstoupil statek 1737 svému prostřednímu synovi Pavlovi. Poněvadž však stavení i stodolu úplně přestavěl, zvyšuje cenu statku o 20 kop, a závdavku žádá 80 kop. Při zápisu dal Pavel hotově otci 20 kop a bratru Václavovi 3, sestrám Anně a Lidmile po 2 kopách pomoci. Na statku si nechal Frt. Frýdl 12 kop »sobě i manželce na funus«. Obilí měl setého na zimu pšenice korec a žita 4 korce a z úrody měl obdržeti třetí snop. Jako přídavky dal ke statku koně, krávu, vůz, potah bran (3 kusy), řezačku s kosou, obilní a trávní kosu, sekeru, motyku, lopatu, pilu a 4 slepice a kohouta.

Čtvrtlán Frant. Frýdla, označený v Josefínském katastru číslem domovním 22, sestával z top. čísel 285, 293, 296, 298, 300, 304, 308, 474, 476, úhrnem 6ľ/ie měřice rolí, čís. top. 315 byla louka a pustiny, čís. top. 139, 292, 303, 309, 314, 475 samé kousky pustin. Obtížen byl značně a sice: úrok sv. Jirský a sv. Havelský po 46^ kr., 1 zl. 33 kr., Janský (z luk) a Martinský (za husu) po 30 kr., 1 zl., Jakubský za půl kapouna 6 kr., Havelský za 2 slepice 14 kr. Vánoční na místě panského prádla 21% kr. Vi štuky (30 pásem) příze ze svého lnu upříst, 214 lotu draného peří při Vánocích odvést, oves májový při sv. Havle a roboty pouze pěší 3 dny týdně po celý rok.

Výměnek z této živnosti byl byt ve světnici, díl dvora, díl stodoly a chléva, díl zahrady, 1 kráva na hospodářovu píci má se chovati, letního času s hospodářovým dobytkem pásti, s jeho čeládkou na trávu jíti a v starších časích díl pole, které hospodář vzdělati měl, což po zákazu za Marie Terezie proměněno na sutý: žita 5 měřic, ječmena 4, ovsa 2 měřice, hrachu 1 měřici a pro zelí a len 5 záhonů.

Přídavky ? tomu statku byly: 1 kůň, 1 kráva, vůz kovaný, pluh, brány, obilní a travní kosa, sekera, motyka, lopata a 4 slepice s kohoutem. Ze zasetého obilí dostal odstupující hospodář třetí snop.

Výprava svatební každému sourozenci: pšenice 3 věrtele, žita 3 věrtele a na maso a koření 2 kopy. Na počátku 19. stol. pšenice a žita po měřici a na maso a koření po 3 zlatých. Üroky, výměnek, přídavky ku statku a svatební výprava dětem byly po 17. a 18. století stálé.

? tomu přistupovalo ještě placení kontribuce a případných obecních povinností. Závdavek, čili přední peníze obnášel, jako všude na Litomyšlsku, zhruba třetinu ceny statku; gruntovní