starých lidí můžeme s určitostí tvrditi, že kroj slovácký podléhal dosti značným změnám. Jinak se chodilo před 150 lety, jinak před sedmdesáti lety a jinak se chodí dnes. Ovšem nikdy změny tyto nebyly tak značné, aby změnily podstatu kroje. Hlavní důležité součástky zůstaly a jen vedlejší podružné ustupovaly ponenáhlu a přizpůsobovaly se novější době, moderni-sovaly se.

Že tomu tak bylo, vidíme na starých lidech, kteří podrželi ještě kroj, jaký se nosíval za jejich dob. Ovšem není jich mnoho, takže dnes uvidíme již jen málo babiček, které se strojí ještě, jak samy říkají: »po starosvetsku«. Tak v oblasti kroje kunovského (Kunovice, Míkovice, Derfle, Vésky, Podolí, Po-povice, dříve také Mařatice a Jarošov) ještě podnes, ojediněle ovšem, vyskytne se babička, která nemůže se spřáteliti s moderními, jak sníh bílými, jemnými »fěrtoch y«, vyšívanými »samým bílým« (krvavě červeným hedvábem) na »širokú formu«. Jí postačí »fěrtoch konopný« (ušitý z hrubého konopného plátna) vyšívaný obyčejně bílým »halabůrem« a v jiném by ani nechodila. V tom chodí po domě, ba i do kostela, nedbá, že se jí mládež směje a v tom se dá i pohřbíti.

Za jejích časů nebylo ještě »š o r c ů« (černých fěrtochů), jichž se dnes hlavně ve všední dny, někdy i o nedělích a svátcích, obyčejně při špatném počasí, nejvíce však při »muzice«, užívá. Tutéž službu koná jí »fěrtoch konopný«. »Šorce« vznikly z důvodů čistě praktických v době, kdy přestaly »konopné fěrtochy« a na jejich místo nastoupily přepychové »fěrtochy« z drahého plátna. Jest přirozeno, že kdyby se těchto »fěrtochů« příliš často užívalo, zvláště v domácnosti při »pokludu«, brzy by se umazaly a poněvadž »fěrtochy« tyto nemohou se práti, bylo by jich škoda, ježto by se musely odhoditi jako nepotřebné.

Dříve bývalo ovšem jinak. Umazal-li se »fěrtoch konopný«, opral se a byl zase jako nový a »děvčice, tetěnky i babičky« dělaly »parádu« zase. Umaže-li se »fěrtoch« dnes, tu není třeba a také žádná jej nezahodí, nýbrž dá jej »do barvy« »barevní-kovi« a za pár »nových« (krejcarů) má z něho »šorec«, který jí koná ještě dlouho výhodné služby. »Fěrtochů konopných« našli bychom ještě na Kunovsku mnoho, ovšem na komoře ve starých truhlách. Mnohé tetěnky však i těchto již dovedly využíti a udělaly si z nich »košule« (rubáše). ~

Právě tak je tomu i s »kp š ul a m a«. Původně nosívaly se »košule konopné«. Byly teplé, neroztrhaly se brzy a hlavní bylo, že byly laciné, poněvadž samy si na ně napředly. Ještě dnes, zvláště tam, kde se pěstují konope, se jich hojně užívá, daleko více, než »konopných fěrtochů«. Zvláště ženy starší, babičky, ba i mladá děvčata je ještě nosí, ovšem již jen ve