ným malováním). Že tomu tak na Kunovsku bylo, o tom kromě tradice svědčí, že podnes najdeme ve starých truhlách ještě takové »šátky«, ba dokonce znám jednu stařenku v Kunovicích, která v něm ještě chodí. Tím spíše můžeme tak souditi, pová-žíme-li, že v kraji od Kunovic a Uh. Brodu na jih, od Uh. Ostrohu, Veselí a Strážnice na východ, téměř všude, mimo nepatrné výjimky, se ještě takové »šátky« nosí i s »konopnými košulemi«, »fěrtochy« a tu i tam, zvláště na »kopanicích« a při uherských hranicích, i s »konopnými rukávci«.

Mimo jiné i toto zdá se nasvědčovati tomu, že původně byl kroj slovácký jednotný a teprve později se vytvořily menší neb větší odchylky. I ve výšivkách vidíme jakousi podobnost.

Za obuv užívaly odedávna ženy »kordovanek«. Byly to vysoké boty, krabované na »nártech«, z jemné namodralé kůže zhotovené, na přední části do »špice«. Dnes je uvidíme už jen u některé babičky. Moderní »kordovanky jsou z téže kůže, nemají na »nártech« »krabování«, zato však mají tam bílé »malování« (vyšitá ozdoba) a jsou na prstech více zaokrouhlené. Zajímavé jest, že podobné boty s »krabováním« se ještě na více místech nosí, nejvíce okolo uherských hranic. Od Uh. Hradiště na sever boty vysoké již ustoupily (ovšem jen u ženských) střevícům, poněkud vyšším, než se nosí ve městech.

To vše svědčí o tom, že kroj se modernisuje směrem od severu ? jihu a od západu ? východu, takže kroj kolem uherských hranic je nejstarší a proto můžeme z něho nejlépe usuzovati na kroj původní.

Právě tak jako u jiných součástek kroje kunovského, nastala také změna u »f ě r t ů š k ů«. Původně byly tyto zhotovovány z látek pracích, různě zbarvených a užívalo se jich i v neděli do kostela. Později sváteční »fěrtůšky« zhotovovány z »atlasu«, které ponenáhlu ustupují »fěrtůškům« nádhernějším, »ornátovým«. Nejoblíbenější barva jest světle červená, světle modrá, pivoňková, nachová, málokdy na Kunovsku zelená.

Právě tak jako u kroje ženského nastaly časem četné změny, tak jest tomu i u kroje mužského.

Kalhoty u mužských bývaly odedávna zhotovovány z konopného plátna a říkalo se jim, jako dosud, »gatě«. Pro svou šířku jsou zvláště při práci velmi pohodlné. Ještě dnes považoval by hospodář za nedustojno sobě obléci »gatě« tenké, z měkkého plátna zhotovené. Ovšem na Kunovsku nosí se konopné »gatě« již jen ve všední dny, a to od 14 let. školní mládež nosí »gatě« tenké. V neděli mladíci i hospodáři nosí »gatě« lněné, jen starci ještě chodí i v neděli v konopných »gatích«.

»Zástěr a«, jaké se užívá na Kunovsku při těchto, »ga-