str. 343
Vyškrabuje-li kdo hrnce — bude o jeho veselce pršet.
Kdo pije mezi jídlem, maje na talíři, bude lhář.
Když se někomu mísa točí, kdy jí, bude se brzo ženit.
Biješ-li někoho koštětem, je pak suchý jako louč.
Kdo plivne na žábu, tomu naroste v krku.
Když zahřímá po sv. Filipe, nevoní více fiala.
Kdo fialy po prvním zahřímání natrhá a domů přinese, nenesou v tom domě slepice.
Když se nechají tři králové dlouho na dveřích napsáni, nenesou slepice.
Když po prvé zahřímá, chytni se zdi anebo se s někým začni křížkovat, budeš silný.
Když po prvé zahřímá, válej se po zádech — nebude tě bolet kříž.
Když jsi v cizím hrachu a šlápneš na lusk a on praskne, přijdou na tebe.
Když v řadě jdou ženské napřed, bývá draho.
Když se vyženou po prvé krávy, dá se na práh, aby přešly, koště a vidle křížem a svěceným proutkem se šlehnou, aby byly čerstvější.
Když vyvážíš mrtvolu na svém vozu, převrhni pak doma, aby nebyly koně smutní.
Kdo se kráse diví, uhrane ji.
Dáš-li dítěti něco červeného na tělo, nebude uhranuto.
Dá-li se trnkový květ před sv. Jiřím do postele, nebudou v ní blechy.
Kdo po prvé jí chléb, koláč neb jiné podobné jídlo z nového obilí (t. j. letošní sklizně), dává je pravou rukou kolem krku s levé strany do úst, aby mu bylo požehnáno.
Když někdo uřízne oběšeného a položí tělo jeho do maštale za žebřík nad žlebem koňů, podělává mu pak oběšený všecku práci.
Když se nechá přes noc lžíce v hrnečku, nemůže se spát.
Veběhne-li do vsi zajíc, bude tam brzo hořeti.
Dlouho jsem již nebyl v rodném Příbramsku a nevím, jestli horníci mají ještě ve zvyku si přezdívati, ale před nějakými třiceti až čtyřiceti lety nebylo horníka, aby neměl alespoň jednu nadávku. Každá byla spojena s nějakou historií, nej-častěji komickou.
