Povýšení sv. kříže. Dopoledne jsou služby Boží. Pravé Hody začínají záhy po poledni a trvají až dlouho do noci. Celé náměstí kolem kostela zaujme mládež, celá obec, bez rozdílu stavů, všecko pospíchá na Hody. Skoro všecko v malebném kroji tamějším. Svěží růžová a bělostná barva převládá. Okrojována jsou tu i rozdováděná děcka. Utvořují se kroužky se svými hudbami. Junáci tančí jednotlivě často v divém tempu. Hudba se ozývá široko daleko. Náměstí a přilehlé ulice jsou naplněny.

Lanžhotské kroje na Hodech. (Fotografoval Fr. Malý.)

Všude hýří radost, všude se ozývá jásot a zpěv. Při tom se pije hlavně víno. Ale běda tomu, kdo by pil víno po čtvrtičkách, jako my v Čechách jsme zvyklí; vysmáli by se mu. Celou láhev musí koupiti návštěvník Hodů. Připíjeni není konce. Na tyto Hody přijížděli zvláště v dřívějších dobách hosté z celého okolí, ba až i z Prahy. Na obrázku vidíme hosta, v Praze dobře známého nadšeného cestovatele Františka Malého, faráře u sv. Štěpána. Přišel na loňské (1930) Hody pěšky až z nádraží od Třebíče. Prošel Ivančice, Krumlov, Hrušovany, chorvatské osady, Mikulov a Břeclavu. Prošel několikráte Čechy i Moravu a je málo měst a vesnic, kam by byl ve svém životě nezavítal. Byl loni zván opět i na Hody v chorvatském Frelichově, kam chtěl se opět podívati letos — až tu přišla krutá rána, hrozná nemoc . . .