Předchozí 0363 Následující
str. 360

Když kněz oddá svoje sourozence, bude manželství to nedobré.

Kokrhá-li slepice, bude v domě mrzutost.

Svrbí-li oko, bude se něco nerado viděti, ač »levý z večera něco rádo«.

Zvoní-li v uších, někdo o nás povídá, v pravém-li, pravdu, v levém — lež!    M. Kolářík.
Čeněk Zíbrt:

Literární rozhledy.

Dr. Karel Černohorský, J. W. Wielandovy mapy Slezska jako pramen národopisného studia. (J. Vyhlídalovi k 70. narozeninám.) Otisk z Věstníku Matice Opavské, redaktor prof. Václav Čepelák, Opava, roč. XXXVI., č. 1, str. 15, s 5 obr. ? 70. narozeninám zasloužilého znalce slezského národopisu, J. Vyhlídalovi věnoval adjunkt Zemského musea slezského v Opavě, dr. Karel Černohorský (srv. referát v Českém Lidu XXXI., sv. 6 až 7, Počátky habánských fajansí, str. 238 až 263), zajímavou studii o Wielandovských mapách Slezska jako pramen národopisného studia. Černohorský překvapuje nás poutavým výsledkem, výsledkem neočekávaným, studia o mužském lidovém kroji z Opavska z doby před rokem 1736 a o slavných těšínských hajducích. Již mnohý prohlížel si dříve pěkný Atlas Slezský, se skvostnými ilustracemi, jak lid žil před rokem 1736 v knížectví Krnovském, Opavském a Těšínském. Nikdo však si ilustrací nevšímal tak pečlivě, tak bystře, z kulturněhistorického vědeckého srovnávacího hlediska. Překvapujícího výsledku došel pak autor, když sestavil z moderních vědomostí dnešních o národopisných zvláštnostech opavských a těšínských obraz, slohem opravdu rozkošným. Černohorský sestavil tento obraz dnes celkový, věrně přesný, posud neznámý. Znalci používali již dříve rozmanité části vyobrazení krojových. Černohorský doplnil dřívější popisy odbornými vědomostmi a s uměleckého hlediska. Černohorský překvapuje, že vidí dnes vlastně více, než kdo posavad se na mapy tyto díval. Upozorňuji na důležité výsledky Černohorského, přikládaje do »Českého Lidu« tři obrázky z Věstníku Matice Opavské.

Ve sbírkách Musea Matice Opavské, sloučených dnes se sbírkami Zemského musea v Opavě, chová se veliký »Atlas Silesiae«, vydaný v roce 1750 dědici proslulého norimberského rytce map, Joh. Bapt. Homanna. Hlavním autorem je země-měřič J, W. Wieland. Každá je ozdobena uměleckou rytinou, která názorně vyjadřuje ráz, způsob života a hlavní zaměstnání


Předchozí   Následující