Otisknu Jana Černého z roku 1506, text staročeský s výkladem. Pak dále pokračuji v rozmanitých vydáních Spisu o ne-mocech morních.

Znova vydán spis Černého roku 1518. Na konci zni: »Sko-nává se lékařství užitečné a výborné proti nekáženému povětří a proti moru. Tobě k libosti (početní hádanka!) 12. 9. 18. 19. 16. 23. 5. — 7. 9. 17. 14. Tvuoj. 12. 1. 13. 19. 20. 1. 13, (Mistrze Jiro. Tvuoj Mantuan). Na pospěch tlačiti kázal J(an) M(an-tuan). 1518. S(pes) M(ea) E(x) A(lto). (To jest heslo Man-tuanovo, jež všude skoro na svých tiscích přidává, latinsky nebo česky: Naděje má z vysoká!)

Po smrti J. Černého roku 1530 v Praze vydána knížka další (viz o tom dále podrobnosti); v Prostějově u Jana Giin-thera roku 1544; roku 1556 u Kašpara Aorga, roku 1582 v Praze u Jiřího Černého, dále roku 1633 v Olomouci. O poměru vzájemném těchto vydání viz Ruda 1. c. a Florian Zapletal 1. c.

Roku 1529 morová rána o »anglické« nemoci pojmenována neporozuměním (engelisch, englisch) »anjelský pot«. Podle cizích popisů upravena knížka po česku v Prachaticích roku 1529. V Starém Městě Pražském byla knížka rovněž roku 1529 o nové nemoci »englické«.

Kopp z Raumentálu vydal roku 1542 českou knížku o nakažení morním v Praze. Podám podrobnosti i po stránce literárně historické i po stránce lékařské, se zajímavostmi.

Jan Vořechovský roku 1552 rozpovídal se o morové nemoci na Moravě, v Prostějově.

Roku 1557 přeložil knížku proti mornímu nakažení Jan Liturgus z Turska.

Lékař »z Zhořelice«, oblíbený v Městech Pražských, Bartoloměj Švalb z Jisic, Gorlický, roku 1598 vydal jako úřední pomůcku, česky a německy, při nebezpečí času morního.

Lidový rozumbrada sesměšňuje ke konci 16. století (1581) spisovatele, se žertem bystře ponižuje všecky souvěké zásady a domnělé příkazy vědy lékařské proti morovému nakažení.

První náš anatom, učený Dr. Jesenský, roku 1606, ohnivý řečník proti Rakousku, neváhal v učeném (latinském) traktáte rozvažovati o ochraně proti hrozícímu moru v Praze. Jesenský netušil, že zhyne popravou na Staroměstském náměstí po Bělohorské bitvě.

Roku 1613 vydává Mistr svobodného umění a kandidát lékařství v Králové Hradci Augustin Štefan tiskem Jana Arnolta »Kratičké vypsání nakažení morního«. Dokazuje, jaké jsou příčiny moru, buď nebeské, duchovní, nebo přirozené, hmotné a tedy poslední jsou zase buď zevnitřní (povětří, pokrm, nakažení), nebo vnitřní (ponoukající: zármutek, tesknost, strach,