pokrmuov ze jedním jiedlem mnohých i rozličného přirozenie požívají, i též vlhkosti smiešené v jich těle odtud splozují se a tak řiedko nemoc nalézá se, z jedné samé vlhkosti, než viece z smiešených. Protož syrup najviece pro chudé, jenž krev čistí a zachovává od porušenie, též vlhkosti zažívaje k vyhnání strojí. K tomu i pillule, jimižto se zažité ty zlé vlhkosti vyhánějí, aby porušením svých hliz a jiných, zlých vředuov nezplodily, takto vypisují se: růtku polní, borák, volový jazyk, kavais, vršky polního chmele, kokotici, čakanku, rojovník, štěrbák, jelení jazyk, menší chlapinu, anýzu, vlaského kopru, švestek pařených hrst, hrozenkuov vyčištěných od jader a stopek hrst. Toho všeho vzieti tak, co by jednak puol hrnka bylo, nalíti na ně vody čisté a nechati tak státi za některú hodinu. Vařiti při uhlí nesmrdutém tak dlouho, až by třetina uvřela. A když by do-vieralo, vložiti květu volového jazyka, borákového, ruože brunátné poupat, květu diviznového. Povaře málo i odstaviti. Slíti do jiné nádoby a toto v šátku zavieže i protluka, vložiti skořici, květ muškátový, sandál červený, maličko šafránu, vocta vinného trochu přilíti. A napíti se ráno před sluncem teplého. Druhé na hodinu před obědem. A vo nešporiech třetie. Cukrem osladčovati muožeš. Pillulí ale v apatece kázati nadělati podle tohoto latinského spisu (receptu) .. .

Povětřie obývánie tvého takto má zpravené býti: A chovati se v povětřie zdravém, v provievaném a ne v zavřitém a ráno proti slunečnému východu vokna otevříti, aby slunce do pokoje vešlo a povětří v něm vyčistilo. Po-lednieho větru střež se a na poledne voken ne otevieraj. Večer vždy vokna k puolnoci otvieraj, ať vietr puolnoční tvé obydlí provievá; neb ten vietr jest najzdravějšie a svým provieváním nakaženie zahání. Po tom vychodnie vietr a po něm západnie, polednie najhorší, neb jest příčina mornieho kazu.

Protož dobré životné jest v povětřie svobodném, časem i provievaném větry puolnočními, bydliti, vzdálen jsa od miest nakažených, vodnatých, bahnitých, jezerniech, mořidlných, ryb-ničných i všelikých vod. stojatých, z nichžto ustavičně páchnu parnosti smrduté, povětřie porušujíce, příčinou jsúce lidem mnohých i smrtedlných nemocí. I ti také, starými rybníky hý-biece, je rozšiřujiece, jiné vzdělávají, jsou záhuba mnohých lidí. A tak hornatá města, jenž k puolnoční straně visí, jsou naj-zdravější k bydlení.

Též duom, v němž bydlíš, ať jest od krchovuov vzdálen, od kutlofuov, masných krámuov, smradařuov, kožešníkuov, my-dlářuov, ježto posvěty smrduté propouštějí, od smradu rybni-čieho, Inuov, konopie, příkopních vod, pomyjí, zelnieho i tun zelních, hnojuov, zvláště svinských, maštalí, stáje i všelikých