ryby chutnější i lepší býti dovodie se. Tůnných, odlých, suchých kapruov tiských (!) pilně střež se. Huspenin s kořením, zázvorem, skořicí, hřebíčky užívati bezškodné jest. Mléka ry-bieho, střev, jiker, škodlivé jest jiesti. Vořechy vlaské po rybách jsou jako dryák, ano s fíky ráno a s rútu užívati bránie jedovatému povětřie k srdci přistúpiti.

Mléka, smetany, smetanic, sýruov mladých, rozlezlých, kompoštuov nejiesti, ani jimi krmě jiné zalévati. Tukuov a mastných přieliš věcí nepožívati. Voleje nech, másla pro zvyklost skrovně. Vajce nová, měkkého žlutku příhodná; tvrdá zlá, nezažitá, litá nepohodlná. Kroupy ječné, pšeničné, ovesné, kaše rosové, rajžové, pohanské, zažitedlné. Sajr prostředně po jiných krměch, pro lekařstvie vice nežli pro potřebu jie se.

Ovoce přirozenie vodnatého k zdraví nepříhodné jest, krev vodnatú, k nakaženie snadnú rodie. Jahody trávnice nebo smečky, višně černé, třešně bielé, vostružiny, nedvědice, švestky, hlušíce před jiedlem skrovně jiesti, zvláště těm, jimž pěnokrev-nost panuje, dobré jest. Višeň bielých, jablek, broskve, melou-nuov, dýně, mořských jahod, meruněk, malin, sliv sladkých, voharkuov zanechati. Po jídle hruška, to též jakožto i sajr činie. Pečenu kdúli také jiesti po jiedle a vína na to trunk učiniti, jiedlo doluov tiskne a žaludek zavírá. Pomoranči, jablka zrnatá, limouny, voškeruše, myšpule, srstky, mandly, hrozny, fíky, hrozenky, kapary, toho času dobré, chválí se.

Sladké věci neslužie v mor, viece kyselé a ne samým toliko octem zakyselovati, ale někdy agrestem, limouny, švestkami vařenými, višněmi, jablky kyselými, vonnými, štěvíkem, dřinkami. Hořčice, řeřichy, chřenu, ředkve, česenku, vošlachu, letnieho času zanecháj.

Ale tuto další sobě ku pečitému dělaj: Vezmi štěvík, žlútek vaječný, tvrdý, rozetři dobře. Vínem rozpusť, skořice, zázvoru přilož a tak požívaj. Ráno vařených věcí a na večeři pečených vicie požívati poručuje se. Neb tak zažitie lepší bývá. Hub, zelí, jáhel nech. Mrkve, řiepy, hrachu, skrovně požívaj. Slanin nech, též i plecí, hyžděk, koblas suchých, i všech udlých věcí.

Pitie jakého požívati: Vína starého, silného, za-palčivého nech, neb velmi vysušuje a vnitř zvláště játra zapaluje. Lehkého čistého, bielého, vonného, napiejej se. Mladým lidem s vodu dávati nenie škodné.

Vína kalného, zvláště opravovaného, porušeného, vláčko-vitého, nechutného, barvy luhové, šmakem smrdutým zapácha-jicieho nečistých suduov, nepie.

Pivo bielé, vykysalé, dobře uvařené z sladu dobrého a čistého zrna, ne muškovatého, ani zapařilého, v němž by červie se nezrodili, z vody světlé, tekuté, dobrými drvy uvařené, usma-