Klvaňa, Loupežníci Ondráš a Juráš, Selský archiv V. 1906, str. 189; Naklán Parner, Ondráš a Juráš v líčení příborských kronikářů, Věstník Slezské musejní společnosti v Orlové (Vlastivědná příloha »Obrany Slezska«, jednatel Jaroslav Zahradník, číslo 2., 1925, str. 5.). Podrobnosti o tomto kroji polo-lidovém a polopanském podává zevrubně Český Lid XXXI. č. 9—10. (K. Černohorský.)

Rudolf Vrba, krajan v Domažlicích, zalíbil si, když jsem roku 1917 přednášel o dudácké muzice, »kozlíka« dudáckého. Dostal se až na Slovensko i s dudami. »Kozlík« účinkoval s Vrbou v divadelních představeních »Jánošík« dvakráte v Košicích, jednou v Prešově, v Spišské Nové Vsi a v Rožnavě. Gajdoš dudal také při divadelních představeních o slezských zbojnících Ondrášovi a Jurášovi.

Ve Švandově divadle u Libuše na Smíchově přednášel jsem za hojného, účastenství, odpoledne i večer, při divadelním představení o slovenských zbojnických pověstech (Janošík, Ondráš a Juráš). Také jsem tam sestavil ukázky básní, lidových i uměleckých, o známých hrdinech jmenovaných. Upravil jsem za pomoci snaživého ředitele Švandová divadla Ant. Fencla a sestavil jsem zajímavé představení, jak žije v lidu československém památka zbojnických hrdinů. Dudal tam dudák Micha-líček, který chodíval se mnou v Cechách, na Moravě, na Slovensku (v Bratislavě) a také při světové válce ve Vídni v českých spolcích s výkladem o písních a tancích československých. Paní Švandová a jiní herci s nadšením účastnili se tohoto mého divadla o lidových zkazkách zbojnických. Bohužel se nepokračovalo však v těchto mých přednáškách o zbojnických pověstech slovanských. —

*

»Píseň směšná o udatném zbůjníku Juráškovi, kteréhožto smrt jeho chasa žalostně oplakává.«

1. Joj, joj, joj, sem, chaso, spěchajte, pomoci hledajte, ? našemu hejtmanu neb má v čele ránu a již zamodranou, joj, joj, joj!

2. Joj, joj, joj, čas bol tak omylný, náš Ondrášku milý, že jsa dal podmecti, tak náhle podvedsti pro naše neštěstí. Joj, joj, joj!

3. Joj, joj, joj! Čo ti porobili, náš hajtmanku milý, bodaj ho Bůh trestal a nikdy neprestal, keď tě tak obestál. Joj, joj, joj!

4. Joj, joj, joj, kde jsú tvoje šaty, kde je řetěz zlatý, kde jsú pasovmaný husar premovaný, kabátek červený. Joj, joj, joj!

5. Joj, joj, joj! kde jančary zlaté, kde jsú nohavice, stříbrný banbice, bílé rukavice, nemáš to již více. Joj, joj, joj!

6. Joj, joj, joj! Kde máš čižmy žluté, při nich smutky zlaté,