Zeťák byl r. 1866 zachvácen také cholerou. »Tehdy jsem mu,« vyprávěla Zeťáková, »přinesla každý den puténku koňského moče od fojtů Mikuláštíků (Zeťákovi bydleli onoho času v Ja-senné), muž ho vypil a se úplně vyléčil.«

Farář Hrejsa děsil se nad takovou léčební metodou, ale když si uvědomil, že moderní, medicína léčí choleru stálým vstřikováním solného roztoku, aby nahradila enormní ztráty vody v těle lidském, uznal, že ona »koňská kura« mohla pomoci. Ovšem, nenašlo by se mnoho pacientů, kteří by ji chtěli prodělati.

Že u prostého lidu valašského na choleru ještě v letech devadesátých minulého století panovaly stejné názory, toho humoristický doklad lhotským nářečím podal hornolhotský (Horní Lhota u Vizovic) farář a spisovatel Karel Lysý, líče kolerový poplach ve Slopném u Vizovic r. 1884. Spisovatel úmyslně zaměnil jméno osady Slopné na Spolné. Kolerový poplach uveřejněn v Dialektologii moravské Frant. Bartoše, díl L, na str. 344—346.

Spisovatelka Julie Vlasáková zemřela. V Mladé Boleslavi zemřela spisovatelka Julie Vlasáková ve věku 71 let. Mladoboleslavská veřejnost ztrácí v ní neobyčejně pilnou pracovnici sociální, která starala se s příkladnou láskou a obětavostí o strádající chudinu. Její péčí byla též v Ml. Boleslavi založena odborná škola pro ženská povolání. Julie Vlasáková, dívčím jménem Kahlesová, narodila se 16. března 1860 v Křivsoudově u Dol. Královic. Od r. 1900 působila nepřetržitě v Ml. Boleslavi, kde její muž byl poštovním úředníkem. Její literární a publicistická činnost byla velmi obsáhlá. Přispívala velmi pilně do českých pražských deníků, různých literárních revuí a j. Prvotiny básnické byly otiskovány od r. 1888 ve Sládkově »Lumíru«. Z vydaných knih dosáhly zvláštního úspěchu její romány Přespolní děti, Milena, Myslivcova dcera, Škola jemného mravu, Kolegyně a j. Napsala též řadu divadelních a loutkových her, lidových povídek, pohádek, odborných knih kuchařských a j. Nejcennějšími literárními dary Julie Vlasákové od devadesátých let minulého věku byly zejména její publikace národopisné, neboť v etnografii byla opravdu znalkyní na slovo vzatou. Vydala spisy a spisky o krojích a národopisná lidová říkání o svatbách, májích atd. Vlasáková též hojně překládala románky a povídky pro mládež a upravovala lidovýchovné spisky populární. Byla jednou z nejušlechtilejších a nadšených žen našeho