str. 32
přijde chudáku na 5 Kč, ale zámožnějšímu až na 100 Kč. Ovšem jeho šťastný majitel najde v něm pak doma trochu suchého listí, kousek dřeva a počmáraného papíru, jemuž dodal ceny jejich prodavač povídkou, že za jeho pobytu v Africe mu svěřili tamější kouzelníci tajemství, jak se chrániti proti životním nehodám a býti v životě šťastný. Pouze musí jeho šťastný majitel amulet opět do roka prodati, jinak by ho stihlo neštěstí.
Rud. Janovský.
»Kvak« co znamená? V Č. L. roč. XXXI., str. 359, uvádí vizovský rodák Mr. Ph. Josef Čižmař ve své zprávě: Chození s »matičkou« a »Lucou« ve Vizovicích na Moravě mezi jiným: .. . Tvář má zamoučenou, bílou, zuby mívá někdy z »kva-ku«(?) ... Nevím, kdo za slovem »kvak« otazník přidal, zda autor či redakce? Protože mnohému čtenáři Č. L. zůstává slovo nesrozumitelné, dovoluji si na význam jeho upozorniti. Frt. Bartoš ve svém Dialektickém sborníku moravském díl I., str. 173 udává: »Kvak (valašsky), kvaka (slov.), kvaček (laš-sky) = turín (brassica napus).« — Českého výrazu turín na Moravě neznají. Hanácké děti pro pojmenování této jedlé řípy, kterou jako pochoutku po polích vyhledávají, užívají odjakživa výrazu »kvačka«. Velké zuby z kvačky vyřezané a »Luci« mezi pysky vložené působí na děti strašidelným dojmem. Na Hole-šovsku na Moravě mívala »Luca« zuby skoro pravidelně z kvačky. Rud. Janovský.
Národopisný kurs hanácký v Přerově bude pořádán příštího roku. Kurs má cíl jednak upevniti zájem o hanácký svéráz, vytyčiti podstatné znaky tohoto svérázu, učiniti je všeobecně známými ve všech vrstvách, vzbuditi lásku ke všemu, čím v minulých desetiletích hýřila naše žírná Haná, oživiti všechno to krásné, čím žili naši předkové, jakožto svým svérázem, ať jsou to drobné malůvky, nebo nádherné kroje, nebo tance, veselý a nadšený zpěv a co nejvíce znova rozšířiti hanácké kroje. Kursovné Kč 20'—, začátek kursu 10. ledna 1932 v Přerově, Wurmova 5. Přihlášky na adr. Ferd. Chýlek, předseda národopis, kursu hanáckého v Přerově, Masarykovo 16.
Proutkař Hebda do Jugoslávie. Úspěšná hledání Hebdova na moravském venkově (Nová Ves u Ivančic šest studní, velkostatek Hošťálkov u Vsetína, kde navrtáno množství vody třikrát větší než předpověděl), přiměla zájemníky na hledání pramenů ve Starém Srbsku v Jugoslávii, aby si pozvali příbramského proutkaře ? určení pramenišť. Hebda právě odcestoval, aby ony výzkumy v Jugoslávii provedl. (Lidové Noviny, 1927, č. 513.) Rud. Janovský.
|
|
