Dva příspěvky ? československému folkloru prehistorickému.

Pověra naše, pokud je jejím přímým předmětem buď sám prehistorický materiál v nejužším slova smyslu (na př. hromové kameny, popelnice, fosilie atd.) nebo období a jeho ráz, v němž tento materiál skutečně vyrostl (na př. diluvium, »doba předpotopní« a j.) nebo jej tam lid sám klade, přesto že je jedním z výrazných předmětů pověry vůbec,1) nenašel přece jen u nás přes značný počet námětů a jejich nejrůznějších variací takových zajímavých a vděčných temat, jako na př. v západní Evropě (menhiry, dolmeny, cromlechy, pollisoiry, christianisace megalitů, falické kameny a útvary atd.),2) jimž byla odedávna věnována na př. ve francouzské prehistorii i folkloru živá pozornost (na př. E. Cartailhac 1878, P. Sebillot 1904—1908, S. Reinach 1908, J. Abgrall 1890, Aveneau de la Granciere 1897, A. de Mortillet 1897, P. Cogels 1907, A. Milion, Dr. M. Baudouin 1914, P. Saintyves a j.). U nás se prehistorický folklor — budu i nadále užívati tohoto termínu P. Saintyvesova, ač není zcela správný — omezuje vedle pověry vížící se ? hromovým kamenům většinou pouze na lokální pověsti, obírající se význačnými místy pravěkého života, jichž motivy jsou mnohdy literárně přejaty a zevšeobecněny a někdy dokonce ani ne dosti specielními pro tyto lokality. Leč i tento materiál nezůstal bez povšimnutí a nezůstalo by jistě dnes bez zajímavosti pokusiti se o charakteristiku lidového knižně nedotčeného názoru na pravěk lidstva a na pravěkou kulturní evoluci. Příspěvkem ? této charakteristice mají býti tyto dvě drobnosti, obírající se českou vírou v hromové kameny a zachycující lidové podání, vížící se ? velkému a důležitému lužickoslezskému hradisku a rozsáhlému přilehlému popelnicovému poli v Obřanech u Brna, tedy již ze sféry dnes velkoměstské.

Hromové kameny — víra v hromové kameny je nejen vše-indoevropská, ale je dále rozšířena nejen v Asii, ale i v Africe a i v Americe existují podobné pověry — jsou nesporně nej-