zajímavějším předmětem prehistorického folkloru; byl jim v literatuře věnován veliký zájem a pozornost jak se stanoviska folkloristického,3) tak i prehistorického4) a i v naší literatuře bylo jich již několikráte vzpomenuto,5) takže celkový názor našeho lidu na původ a upotřebení hromových kamenů je již dosti znám, ač zasluhují, téměř již v době svého zániku a naprostého zapomenutí, dalšího srovnávacího studia a stopování. Hromovými kameny se nazývají u nás0) neolitické kamenné artefakty všech vyskytujících se typů všech období, nej-častěji však asi různé typy vrtané; v západní Evropě, hlavně ve Francii, prý7) se používá jako hromových kamenů i staro-paleolitických masivních velkých chellsko-acheulských pěstních klínů limandovitých typů a za takové byly považovány i dosti záhadné ojedinělé solutréenské artefakty a nálezy z Miskolcze.8) K. Kaufmann, Meyer, Bergmann a Ulbricht9) uvádějí jako hromové kameny i hrobové nálezy a myslí tím asi votivní kamenné nástroje z mladších období. Domnívám se však, že u nás se používá jako hromových kamenů většinou ne-li dokonce výlučně, ojediněle nalézaných jednotlivých kamenných nástrojů a ani snad nálezů sídlištních. Podobně však i u nás jako jinde se přenáší vedle toho začasté toto pojmenování hromových kamenů záhy i na jiné kameny neprehisto-rické,10) kterým se současně připisuje táž moc a funkce pravých hromových klínů, i kdyby běželo na př. o pouhé obyčejné kulaté kaménky, kousky vápence, krevely a j.;11) tak na př. J. Košťál zaznamenal podrobně, jak se zakopávají nádoby s hromovými kameny pod prahy chlévů: »Hospodyně domnívajíc se, že jejím kravám čarodějnice škodí, opatří si novou nádobu, nepolévanou, již má koupiti bez smlouvání za ,nerovné' peníze. Při první bouřce z jara najde 7 černých hromových kamenů, a to šest menších, z nichž jeden má v středu svém bílou pásku, sedmý, největší z nich, podlouhlý, klade se do středu nádoby, naplněné do polovice hromovou hlinou (nabere se na místě, kam Boží posel uhodil) ; kolem toho se položí ostatních šest kamenů a posypou se hlinou hromovou. Pak se přikryje nádoba pokličkou, rovněž nepolévanou, a zakope se »o čarodějnicích« pod práh u chléva. Hospodyně má při tom pilně dbáti, aby ji nikdo neviděl když nádobu zakopává, jinak by prý byl prostředek ten marný.« Skutečně A. F. Gardavský zapisuje,13) že na Křížkách u Kojetína na Moravě bylo vyoráno 6 hromových klínů, navlečených na »štemflu«, které však do roka a do dne zčernaly, protože je snad měly ženy v ruce. V tomto případě hospodyňské praktiky kojetínského nálezu nemůže rozhodně běžeti o prehistorické artefakty, než o jakékoliv jiné kameny, druhotně nazvané hromovými. Do této kategorie