druhotné víry v hromové klíny jest zařaditi i moravskou zmínku P. M. Ullmanna z roku 1762, že když na jaře poi prvé zahřmí, že si moravští sediaci klepají kamenem o čelo;14) podobne Howorka-Kronfeld zapisuje analogickou haličskou praktiku tlouci se kamenem po hlavě, již Stegemann spojuje s projevy Donarovy léčitelské přízně vůči lidu. Podobných dodatků bylo by snad možno uvésti ještě i více.15) Avšak které takto druhotně přezvané hromové klíny náš lid specielně míní, není možno přesněji určiti; Andree považuje za takové v přední řadě meteority; do okruhu německé pověry o hromových kamenech patří na př. t. zv. Siegesstein, lapis aetites, echenity, belemnity, v oblasti ugrofinské zejména prehistorické šipky atd. ;16) z těchto jistě velice širokých skupin není možno z naší pověry uvésti konkrétních analogií. Dodatečně není však vzhledem ? Reuterskiöldovu zápisu, že si pohanští Lapové rituelně zhotovují dlouhé dřevěné hromové klíny, bez zajímavosti podotknouti, že ve Slavkově u Nivnice na Moravě se ještě v devadesátých letech všeobecně věřilo, že hromové kameny jsou z olšového dřeva;17) pokud vím, je tento případ ojedinělý.

Lexikograficky nutno uvésti zápisy: název hromový kámen připomíná již na př. — ač mohou snad existovati doklady i starší — výslovně Caspar Wussin, Dictionarium (1725), 73, 80 (hromový kámen, lapis ceraunius, Donnerstein, Donner-axt), ed. 1742, 86, 94, dále jej uvádí na př. F. J. Tomsa, Voli. Wörterbuch (1791), 239 (Donnerstein, Donnerkeil, belemnites), K. J. Tham, Neuestes Nationallexikon (1805), 132, K. J. Tham, Taschenwörterbuch (1814), 168 (Donnerstrahl, hromová střela). J. Dobrovský, D. b. Wörterbuch I (1821), 144 uvádí i slovenský název paromova strela, k němuž srv. i A. Bernolák, Slowár (1825) I. 799 (hromoví kameň) a II. 871. J. Jungmann, Slovník I. (1835), 766, II. (1836), 17 (podle Dobrovského), dále uvádím Kotta I. 498, 661, týž, Druhý příspěvek (1901), 74 (starý z hadovce vyrobený mlat), Třetí příspěvek (1906), 94 (oblázek se stran priostrený), F. Bartoš, Dial. si. I. (1904), 108, Mor. lid 294 a j.; zajímavé jsou term. techn., jichž si povšiml I. L. Červinka 1. ? 46, 92, kamenný pantůček, k. obušek, vypadá jako bramůrek (mramor), léčení se říká »zabróskovati«, a snad by podobných jiných názvů bylo možno zjistiti i více.

Při stopování historie české pověry v hromové kameny, ať chybí ? ní dostatek zápisů, nemůže zůstati bez povšimnutí, byť i negativní, záznam starých Lucidářů;18) uvádím jako příklad podle Zíbrta