str. 51
72) ČL V. 1896. 522.
73) Srov. hojnou lit. cit. ve svrchu uvedených pracích.
7*) Program studia lidového léčitelství podal Jos. Kessler ÖL VIII. 125.
75) červinka 1. ?. 91 (uvádí všecky nemoci, není-li jinak podotčeno).
76) Srv. také Vojt. Hradecký ÖL XXII., 406, Červinka 1. ? 91. ") ČL XXII. 406 (nátcha, nátka).
78) K. J. Hraše, ČL 1898, 82.
79) ČVMSO 1889, 87, Červinka 1. ? 91.
so) K. J. Hraše, ČL 1898, 82, srv. i výše zprávu bydžovskou z r. 1595
? J. E. Konopas, ČL XII. (1903), 453.
82) červinka 1. c. 90.
8S) Vojt. Hradecký, ČL XXII., 406; srv. zprávu Javornického a HWDA II, 326.
M) Jeitelles MAG Wien 1871, 250, červinka 1. ?.
85) J. E. Konopas, ĎL 1903, 453.
s6) červinka 1. c; srv. výše zmínku UHmannovu.
8?) čMM 1895, 347; ÖSPSÖ 1895, 92.
«s) červinka 1. c. 91; nevím, týká-li se Konopasova zmínka ÖL 1903, 453, kostelní funkce, když r. 1850 hledána u sv. Štěpána v Praze hromová střela.
??) Upozornil na to již Stegemann HWDA II 313, I 1405 a zejména I 1414.
90) V. Gross z Oslavan mne upozorňuje, že jeho otec našel pěkný klín pod ovocným stromem, neběží o analogie Ulbricht 1. ?. 327, Stegemann HWDA I 1414.
el) Srv. I. L. červinka, Pravěká hradiska na Moravě (Kroměříž 1896), 30, týž Morava za pravěku (1902), 233—34, kde je cit. i jiná lit., z níž ? topografii je nejdůl. Hladíkova práce v Mus. francisceum Annales 1898, 103—156.
??) ? etymologii Hadů srv. lit. cit. ČMM 1927, 231.
9S) Stručné zmínky v nejnovějších výkopech a nálezech Vodičkových a Adámkových srv. Příroda XXIII. 1930.
»*) Ještě V. Brandl, Analecta topografica, ČMM XII. (1880), 164 píše, že »památek starožitných kromě popelnic na tomto hradisku se nezachovalo, aspoň posud nalezeno nebylo«.
?-?>) Půdorysy I. L. červinka 1. ? 228—29 (obr. 107, 108) nejnověji J. Schránil, Vorgeschichte Böhmens und Mährens, S. 209.
»e) Srv. zejména I. L. červinka, Lochy, umělé jeskyně na Moravě, ČMMZ V. 1905.
97) Srv. zejména červinka, Morava 217, kde je cit. i další lit.
98) U nás zejména V. Houdek zastával se pilně teorie, źe pravěká hradiska byla velkými městy (srv. červinka, Pravěká hradiska, 1. ? 8**).
99) Gudrunnd Schütte, Ptolemy's mapš of Northern Európe, Kjoben-havn 1917, 150; XXI.
i(l°) Cronica domus Sarensis, ed. Emler, PRB II. 521—550 (poslední páté vydání s oceněním), ? menšímu letopisu (genealogia fundatorum) ibid. 550—557.
i«) 1. ?. 531.
Hł) v překladu V. V. Tomkově: »Otec jeho byl Gerhard maje příjmí, podle hradu, který slul Obrany. Dosti znamenitý býval tu hrad, nyní právě jest zbořen. Jméno znamená po latinskú jakoby »hrad gygantů«, nebo slovanské »obr« znamená latinsky »Gygas«. Němci nazývali hrad ten »Ober-zez«, což znamená asi po latinskú »vyšší sídlo«, ale soudný členář musí povážiti, že nikoli v jazyku německém původu nemá, nýbrž ve slovanském«.
??) v. Brandl 1. c. 169, aby se »vystříhal smělých domyslův a za-hádek«, se o etymologii nepokouší, dále srv. černý a Váša, Moravská jména
|
|
