str. 52
Časové zprávy.
Jan Misárek-Slavičínský mrtev. V úterý 9. února 1932, jak
pražské listy oznámily, »neznám a zapomenut skonal v Masarykových domech v Praze-Krči populární kdysi moravský spisovatel Jan Misárek«, české veřejnosti známý pod pseudonymem J. M. S1 a v i č í n s k ý. Pohřben byl v Praze v pátek, 12. února 1932. Narodil se 20. března 1861 na Vsetíně na Valašsku, studoval na něm. gymnasiu v Těšíně. Původně byl učitelem, pak změnil vícekráte povolání, až se stal novina-
místní (1906), 246, 249, staré formy uvádí Bretholz, Geschichte der Stadt Brilnn (1911), 983, t) dále V. Flajšhans v Zubatého MNEMA (1926), 17—37, který praví, že se zdá, že skutečně podle tvarů 1310 a 1317 nějakou lidovou etymologií německého písaře vznikl tvar Obersas (arci z pův. *Obřás).
i»í) Srv. na př. Brandl I. ? 169, který opíraje se německé etymologii sessio maior dává zcela za pravdu »poctivému mnichovi«.
i03) ? dědictví Avar z obr (Pastrnek Fr., Dějiny slov. apoštolů, leg. Konstantinova 205) ve slov. toponymii srv. L. Niederle SI. St., Původ a počátky Slovanů východních, 833) a podobně je v pochybnosti Slávia I. (1922—23), 137 ? A. A. šachmatvovovu Drevnejšia sudbi russkago plemeni (Petrohrad 1919), kde právem se ptá, zda všechna přístupná (zejména A. Pogodinem sbíraný topický materiál) topica musela vzniknouti ze jména obr ve smyslu Avar.
i°6) Lit. ? češovskému hradisku cit. Novotný ČD I. 2091), ? obřanské-mu viz cit. výše, ? Hostýnu srv. K. J. Maska Archaeologická vycházka na Hostýn, Sborník mus. spolku ve Val. Meziříčí 1884 (k témuž dále srv. pozn. Červinkovu Pravěká hradiska 19**), při čemž asi byla přeceněna poznámka Dr. B. Dudíka, ČMM VII. 1875 (1876), 9; řadu analog, jmen cit. červinka 1. c. 19, z Čech Sedláček, Slovník místopisný, 8.
?") Brandl, Obzor 1885, 83; proti tomu Dvorský ČVMSO 1895, 104.
i°8) 1. o. 19, L. Niederle, ČČH XVI. 1909, 345—349.
!09) Monachi Sangalensis de gestis Karoli imperatoris lib. II. cap. 1., ed. Pertz MGH II 748.
110) I. L. červinka, Avarské hrynky na Dunaji, ČMZM XVII.—XIX. 1910—21, 189—200.
i"11) Srv. zejména L. Niederle, Rukovět slovanské archeologie (1931), 38—39, týž, Slované a Avaři, Obzor prehistorický IX.
112) Starší lit. sebral a ocenil AI. V. šembera, Páni z Boskovic a potomní držitelé hradu boskovického na Moravě, Vídeň 1870.
113) Sbírali je Tom. Schüller, čeněk Kramoliš, K. Bufková-Wanklová, Jak. Vrbas, P. V. Pokorný a j.
114) Srv. na př. B. Duďík, Dějiny Moravy VII. 68.
115) Pokud tyto pověsti se zmiňují o jeskyňce u Obran, je to jeskyňka šumbera na stejnojmenné skále na Hádech, ? ní srv. lit. cit. v pozn. »-).
??) Fl. Koudelka, ČVMSO V. 1888, 178.
11') Koudelka 1. ? 179; červinka 1. ? 30.
ne) Srv. Jan Soukup, Pověsti o kožených mostech a jich význam, Věstník III. sjezdu čsl. přírodozpytců a lékařů v Praze (1901), 296, Cyte-rák, ČSPSC V. 1927, 106—7, ibid. VI. (1898), 80 a j.
ii») I. L. červinka, Slované a říše velkomoravská (1982).
12») Bächtold-Stäubli HWDA I 1659—1665.
|
