str. 53
řem a spisovatelem. Byl v redakci »Času«, »Nár. politiky«, v letech 1922—1924 redaktorem »Vídeňského deníku«, dopisovatelem »Lid. novin«, časem byl ve Vídni též roznašečem německých novin. Člověk na nešťastné planetě zrozený, jenž ve všem ztroskotal, cokoli podnikl — a nebylo to ve většině případů ani jeho vinou. Ze svého rodného kraje valašského vytěžil látku ? svým nejznámějším knihám, napsaným valašským nářečím: »Vlk Krampotú« a »U Křúpalú«, zač se mu dostalo epitheta »beletristický kronikář Valašska«. Starším čtenářům »Českého lidu« znám jest velmi dobře. Valašská povídka ze starého světa »U Křúpalú« (I. díl) vycházela v Č. L. v roč. X. (1901). Druhý samostatný oddíl této povídky pod názvem »Na schodě« (= v úpadku) vycházel v Č. L. v roč. XI.—XV. (1902—1906). Mimoto Č. L. v roč. XV. přinesl též J. M. Slavi-čínského: »Valašská pohádka o Bídě«. — Čest památce starého spolupracovníka Českého lidu! Rud. Janovský.
Soustředění podkarpatoruských museí. Podle zpráv denních listů konaly se v poslední době společné porady všech museí země podkarpatoruské o soustředění museí. Museum Lehotzského v Mukačevě sloužilo by jenom praehistorii, Zemská musejní společnost v Užhorode a její místnosti historii, národopisu a přírodopisu. Památky rázu čistě marmarošského, kdo stýká se kultura rumunská a polská s kulturou zdejší, zůstaly by soustředěny v připravovaném Národopisném museu v Ra-chově. Rud. Janovský.
Proutkem nalezen zlatý poklad. Pražský deník »Lid« v čísle 229 z 7. října 1931 uveřeňuje: »Sensační zpráva přichází z Pa--říze a praví, že na místě starodávného kláštera byl nalezen obrovský poklad. Kdyby nešlo o listy velmi vážné, zdák> by se, že jde o kachnu. Dobře informovaný »Petit Parisien« oznamuje z Lilie, že v obci Hertain na hranicích francouzsko-belgických byl odhalen v podzemí na místech, kde stávalo kdysi opatství Cysoing, veliký zlatý poklad. Když historiografové belgičtí i francouzští ujišťovali na základě různých dokumentů, že v klášterní chodbě bývalého opatství byl zakopán poklad, byl povolán z Arrasu duchovní Legrand, který za pomoci proutku na hledání pramene označil přesně místo pokladu. Po dvoudenním kopání byl opravdu nalezen poklad, představující ryzího zlata za více než 100 milionů franků. Zlato jest prý uloženo v zemi asi 10 století. »Echo de Paris« dodává, že poklad byl nalezen již na půdě belgické, zlato však pocházelo z jiného sousedního filiálního opatství na půdě francouzské a chodba spojovala obě opatství, takže se naskytá otázka, kdo bude nyní majitelem zlata, zda Belgie či Francie.«
Rud. Janovský.
|
|
