str. 54

a odpovědi.

Hnětinky. (Odpověď na otázku z minulého ročníku »Čes. lidu«.) Hnětinky, též krástalice, je pečivo, které děvčata v Hol-kovicích (soudní okres Horažďovice) posílají hochům o posvícení po taneční zábavě, někdy i před zábavou. Těsto připravuje se ze stejného dílu čerstvého másla a stejného dílu cukrové moučky a mouky; těsto se propracuje a pak rozválí na velké placky, z níž vykrajují se různé tvary. Placky jsou vysoké asi 1 cm. Hnětinky jsou buď jednoduché, nebo dvě na sobě, z nichž druhá je menší a na ni se dává ještě ozdoba z téhož těsta; nebo dávají se tři na sebe a na třetí ozdoba, ovšem ozdoba i druhá a třetí hnětinka jest tenší. Rovněž v Chotýšanech (okres Benešov u Prahy) pekly v r. 1902 děvčata hnětinky. Obyčejná hnětinka, kterou nazývají též caletka v Holkovicích, jest placka z mouky zadělávané vodou.    Kajetán Turek.
Museum král. města Klatov získalo: 1. studentský časopis »Pravda a lež« z r. 1857 a 1858, psaný v jazyce českém a německém. Jako redaktoři a vydavatelé uvedeni jsou Paralipomenon Chalifuzikapilominozikovský a Záboj, spolupracovníci Filip Jakubský, Fr. Keřpev, Jan Dárek, Fr. Čibrav, Igor a Wingolf, pořadatel stenografické hlídky Brzobohatý; 2. rukopisný sborník básní Slavomíra Pustinského »Morava«, věnovaný českému studenstvu moravskému. Komu z ?. ?. čtenářů jest známo, na které škole střední a v kterém městě obě tyto rukopisné památky vznikly, anebo snad něco ví o autorech, kteří skrývají se za uvedenými pseudonymy, nechať podá zprávu redakci Česikého Lidu, Zdena Hochova, Praha XII., U vodárny č. 12.    Red.
Názvy jídel v Holkovicích (okres Horažďovický). Spěšný buchty = škubánky s krupicí. Kníráky, též bosáky = knedlíky ze syrových brambor. Kecínek, bramborová buchta, strouha-nec = lívanec ze syrových brambor s kvasnicemi, do nich přidává se rozsekaný kondrlík a česnek. Č m u n d a, kramfleky = lívanec ze syrových brambor (bez kvasnic). Mudlenka = polévka vodová, do níž se zamudluje (zavrtí) mouka. T i s í c o v-k a = kaše z krupičky. — Kde se vyskytují dosud názvy vyjmenovaných jídel?    Kajetán Turek.

»Cempera a klempera.« Ve Svinářově (Rakovnicko) a v jižní části okresu rakovnického mluví lidé o »cempeře« nebo »cem-perách«. Tohoto slova užívají ve dvou významech. Obyčejně se slovo »cempera« užívá ve smyslu nedobrém, chce-li se naznačiti, že některá žena je nepořádná nebo neúhledná, nedbale ustrojená a p. Jinde snad pro to mají výraz »coura, cára, cúra« (Kožlany).