str. 58
Národopisné paberky ? Moravy. (Nevěsty v Třešti, Telči a Dačicích, mládenci z Hranic.) Na jihozápadní Moravě poblíže českomoravských hranic mají mládenci, hodlající se oženiti, hojně výborných nevěst na vybranou. Chodí proto mládenci: do Třeště pro rozum (chytré, bystré nevěsty) , do T e 1 č e pro krásu, do D a č i c pro peníze. Hůře jsou na tom nevěsty na severovýchodní Moravě, kde mládenci z Hranic nestojí za nic! Rud. Janovský.
Drobnosti o větrácích. Latinské názvy o větráku v slovníku »Adami Friderici Kirschii Abundatissimum Cornu Copia,e lin-guae latinae et germanicae selectum. . . Editio quinta. Nori-bergae 1731:
Mola alata, — mola pneumatica, — mola, quae ventorum flatibus agitatur, — molendinum ad ventum, Windmühle. —
Mola pneumatica = povětrňák, molitor pneumaticus = mlynář na povětřňáku v slovníčku »Nomenciator in usum matri-cas gerentium«. Hubertus Buřinský, medicus Cremsirii 1875.
Librantický větrák, o němž je zpráva v »Č. L.« 1926 na str. 254, byl popsán v »Zlaté Praze« r. 1929 v č. 25. na str. 495—498 článkem Josefa Horáka »Větrný mlýn u Librantic na Královéhradecku«. ? článku tomu jsou připojeny obrázky větráku a jeho vnitřku od K. Vobořila z r. 1928 na str. 500.
V popise hanáckého větráku (viz Č. L. 1927, str. 117) je zmínka i o tom, že c é v k y, tyčky v »kolečkách« na vřeteně, do nichž zapadaly palce palečního kola, bývaly »dřínové«. Vyi-ráběly se z dřeva dřínového (Cornus mas), jehož stromy od pradávna a dosud rostou zvláště na návrších u vsi Šumic (v pol. okrese uh.-brodském). Dřevo dřínové je velmi houževnaté a užívalo se ho jediné na výrobu těchto cévek v mlýnech vodních i na větrácích. Mlynářští krajánci zpívávali kdysi písničku, v níž je zachováno leckteré mlynářské názvosloví i jméno dřínu na důkaz, že se ho užívalo na cévky zpravidla. »Kolečka dřínová, — habrové palce, — zpružinka dubová, — z javora válce, — pytlík se třepe, — zanáška třase, — jak zejdę z koša, hned nasyp zase!« (Srvn. »Lidové noviny« z 2. XI. 1931, roč. 39, č. 548.)
V II. svazku roč. VII. »Hollara, Sborníku grafické práce« r. 1931 na str. 66—72 je článek Dr. Prok. Tomana »Rembrand-tův mlýn«. Autor v něm dokazuje, že se slavný holandský malíř Rembrandt van Rijn narodil dne 15. července 1606 v městě Leydenu v ulici Weddesteeg (= ulice u napajedla) ve větrném mlýně na slad (moutmolen) č. 10, který stál na baště u Bílé brány a náležel i se sousedním domkem jeho otci. Na str. 70 otiskuje i plán Leydenu, kreslený r. 1600 od Petra Bastia, kdež je i onen větrný mlýn vyobrazen. A na konci článku dodává:
