vídá matce: ,Dejte mi nákej novej hrnčík a nechoďte ke mně žádné j do kuchyni.' V kuchyni vařil na vohništi; do hrnečku do vody dal koření jakýsi a dyž to uvařil, tak šel a ty krávy vod jedny po druhý všecky tou vodou potřel a každej tej krávě dal kapku tej vody do koryta. Navečer nadojily mlíka, nemohly ho vodnést. Von poroučel, dyž někam pudem, abysme dycky nědo vostal doma. Vono to bylo zrovna v neděli, vodešli všickni, a než přišel otec domů, zableskla se mu žencká. Vo poledni nedaly krávy žádný mlíko. Potom šli zas pro Polívku. Dyž přišel, tak povídá: ,Vy ste mi neposlechli! Ale já přej ji spravím.' V pondělí ráno se zved a šel do lesa a přines z lesa byliny a jednoho toho broučka a povídá: ,Esli ji chcete znát, tak vám to řeknu. Na hlavě bude mít zástěru a před sebou místo zástěry šátek a bude žádat na vás takovou věc, kerou třeba ani nemáte. Hleďte se jí vymluvit, aby vám nic nevodnesla. Potom dyby se vám eště něco přihodilo, tak nadojte vod krav mlíko a to vy-lejte do ňákého škopu a uřízněte roční pruty šípkový a do toho mlíka terna prutama šlehejte, až to mlíko vystříkáte ze škopu ven. Víckrát vám škodit nebude!' Potom zase ji potkali, ale jak byla zohavená.4) Bylo po škození. Moh' bych to vodpřísahat!« doložil vypravující.

Čarodějnice bydlily všude po venkově. Měly prý knihy, »aby věděly, proč co je«. »Na kouzelnou bábu na 1. máje chodily ke kříži na rozcestí a řezaly třísky z kříže (srov. třísky z ohořelého dřeva při »pálení Jidáše«, Žalud, Čes. ves., 110), s tým si měly pomáhat.« — »Jiná sbírala do košíku ráno rosu nahá a jistej mladík šel, a dyž ji poznal, tak mu řekla, esli ji prozradí, že do roka nevydrží.«5) — »V Bolevci jedna, čarodějnice měla krávu na chcípnutí a každej den měla co nést mlíka do Plzni. Říkalo se: ,Ta drží s raráškem!' Viděli, jak vyletěl komínem anebo do komína letěl.« —

Protože s představami o čarodějnicích, škodících dobytku, úzce souvisí lidové pověry, týkající se chovu dobytka, zvláště krav a jeho léčení, připojuji text dosud neotištěného rukopisu, psaného švabachem a zachovávajícího ještě dvojhlásku au místo ou. Rukopis obsahuje celou řadu kapitol, většinou rad pro hospodáře, a poskytuje dosti materiálu pro srovnávací národopis. S ostatními kapitolami budeme míti příležitost seznámiti se později:

1. Předně radím tobě, jestlipak chceš, aby tvůj dobytek vždy zdráv byl, tak na to nejvíce pozorovati musíš, abys je nikdy nezaháněl na mokro nebo když vlhké povětří jest, nýbrž