nahrazuje bývalého zdatného rytce medailí, a jak lze pozorovat, ke všeobecné spokojenosti širší veřejnosti i užšího kruhu přímých zájemců; je tedy obava, že ruční rytí razidel na medaile zanikne. Dají-li se pak dále snadno a hospodářsky úspěšně provádět i další práce rytecké strojem, je obava o klidnou existenci rytectví ještě větší. Zatím však není nutno býti pesimistou v tomto směru, neboť, jak bylo řečeno, neděje se zavádění strojů rychle nebo překotně; jednak je zde potřebí jistého, někdy značného finačního nákladu, který není v poměru ? výkonnosti nebo potřebě, jednak je dosti ctitelů individuelní, tedy nezme-chanisované umělecké tvorby a konečně je obor působnosti rytectví velmi obsáhlý, takže můžeme doufat, že se ušlechtilé umění rytecké svou povahou, všestranností, vyspělostí a dokonalostí udrží a bude dále vzkvétat.

Jak bylo řečeno, nebyla tvorba medailí v době Abrahamově a pro něho samotného věcí lukrativní, nýbrž spíše strádáním. Přece však pracoval Abraham právě na takovýchto výlučně uměleckých pracích velmi rád, medailérství byl plně a upřímně oddán, návrh a rytí razidel na medaile byla jeho nejmilejší činnost; s velikou radostí pohlížel na provedení své umělecké práce, medaile byly jeho hrdostí a chloubou; také tato jeho vlastnost zasluhuje zajisté všeobecného uznání.

Je dlužno podotknouti, že umělec získal též něco, tehdy několik šestáků na ražbě, měl tedy jakýsi, avšak stále ještě velmi nepatrný výdělek, šlo-li o větší počet ražených medailí; zde je snad jedině možno mluviti o skutečné, avšak stále ještě jen zcela nepatrné odměně za práci.

Nebyla tedy odměna z medailí plynoucí daleko postačitelná ? uhájení existence a života rytce a jeho rodiny; byl proto nucen starati se o práci jinou, lépe placenou. Tuto pak prováděl v odpolednách. K. Abraham měl za hlavního zákazníka správy železniční a to České severní a dráhy Buštěhradské. Pro ty vyráběl ocelové typy na tisk jízdenek, dále razítka staniční, vlaková, kombinovaná, obsahující mechanismus o 5—7 kolečkách pro vyznačení stanice, čísla vlaku, roku, měsíce, dne a hodiny. Tato dosti složitá razítka hotovil Abraham zcela samostatně a úplně, součástky vypiloval a vyřezal, ryl a sestavoval bez jakékoliv cizí pomoci. K. Abraham ryl dále kleště na hostie pro takřka všechny farní úřady v Praze, v zemích českých a pro mnohé v Americe. Kleště samotné, železné, dodával jistý zámečník v Praze. Takovými Abrahamem rytými kleštěmi, na nichž byl vyryt jednostranně buď Kristus na kříži, nebo beránek, srdce a pod. razilo se vždy najednou 9 hostií a to 4 veliké a 5 malých.

Mezi obvyklé práce rytců té doby patřily různé menší před-