žitností, jako zejména starobylých hodin ? ?., v jichž mechanismech dobře se vyznal. Při tom všem je důležito podotknout, že vše toto jeho umění a zručnost byla mu vrozena, že se zdokonaloval sám sebou, bez vnějšího vlivu, snad nanejvýš četbou a soukromým studiem, avšak i toho poskrovnu, neboť nebylo pokdy. Vše, co vykonal, byl čistě jeho osobní talent, osobní nadání, byl tedy pravdivým, původní. Byl mistrem rytcem, odborníkem na slovo vzatým. Na jeho uměleckých pracích obdivujeme komposičnost i provedení, a to tedy vše bez jakéhokoliv vyššího školení nebo výcviku, tedy 100% individuální poctivost tvořivosti. Dvě typické jeho práce jsou zde vyobrazeny.

Sotva si dovedeme představiti, na jaký stupeň technické dovednosti a umělecké vyspělosti by se byl Abraham vyšinul, kdyby jeho hospodářské poměry byly mu dovolily a umožnily systematičtější výcvik, návštěvu nějakého význačného uměleckého učiliště, umělecké akademie, usměrnění a vypěstění jeho vrozeného talentu, návštěvy význačných sbírek doma i v cizině. To vše mu bylo ovocem zapovězeným a nedostupným. Umělcem, však byl.

Není definice umělce takové, aby všestranně vyhovovala, aby byla všude uznávána. Snad jí ani být nemůže a nebude. O tom rozhodovat přísluší ostatně povolaným kruhům uměleckým a zájmovým. Nicméně bude však dobře uvésti pro tento případ ? objasnění věci toto:

V užším slova smyslu možno snad říci, že je umělcem, jehož vlohy a životní běh již od mládí, zejména vzhledem k jeho školskému výcviku a umělecké výchově, jde přesně obvyklou cestou a jehož tvorby těší se uznání především odborníků, uměleckých sdružení a širší veřejnosti. Umělcem v širším slova smyslu je možno nazvati osobu, která, aniž by prošla školami a učilišťmi určenými pro vzdělání umělců, tvoří umělecké hod-