nechť dá podnět k tomu, aby se v archivech, matrikách a jiných pramenech, po př. v ústním podání vyhledávaly staré údaje o dílnách a řemeslnících, zejména o druzích řemesel, která jsou nebo byla pro určitou oblast nebo i osadu zvláště význačná, a nechť pracuje společně s těmi, kdož budou tyto zprávy excerpovat. Kromě toho nechť přispívá i k tomu, aby byly poznány skutečně veškeré typy v dokladech lidové kultury v kraji a jejich varianty jakož i jejich rozšíření, a sice tím, že musejní pracovníci budou jednak sami sbírat zprávy i materiál, anebo použijí k tomu účelu i instalovaných sbírek: mohou totiž umístit na vhodných místech ve sbírkách nápisy a dotazy, které ještě jiné typy (na př. nářadí) jsou známy, anebo připojit k vystaveným předmětům mapku, na které je nakresleno, kde bylo dosud zjištěno jejich rozšíření a, kde možno, i odkud se dostalo do kraje nebo určitého místa, a k ní zároveň i dotaz, kde se ještě jinde takového typu (na př. jha, jochu atd.) používalo. Mnozí z návštěvníků sbírek poskytnou žádané informace anebo budou povzbuzeni k jejich shledávání a zpracování. Vlastivědné časopisy naleznou ve spolupráci s museem rozhodně mnoho podnětů a látky, naopak i správa museí může v nich platně spolupracovat na poli vlastivědy. Krajinská musea nechť jsou nejen opatrovníky sbírek, nýbrž i střediskem živé výzkumné práce. Nechť shromažďují nejen předměty všech oborů, nýbrž i obrázky, popisy a zprávy, nechť povzbuzují k sběratelské a výzkumné činnosti a podporují ji, doplňujíce tím zároveň obraz o lidové kultuře pro svůj vlastní ústav.