zorovaných věcí, kde a proč. Kde nebylo možno zjistit to které datum, původ a podobné údaje, budiž to výslovně připomenuto. U každé věci nechť sběratel zjistí i všechny názvy, jak celku, tak i jednotlivých součástí. Předměty materielní kultury současně kreslete přehledně v hlavních rysech, zejména všechny památky starší doby, nebo je fotografujte, což je vždy průkaznější. Věci ústního podání doslova zaznamenávejte. Ke každému údaji připojte vždy zároveň jméno původce nebo majitele, u tradice jméno vypravovatele a ovšem i jméno obce. Nejlépe je zpracovat takto podrobně nejdříve jednu nebo více typických vsí, ať už v určitém oboru nebo ve všech směrech. Získané údaje snáze se pak doplňují variacemi z okolí, v čem se určité zjevy lidové kultury liší. Monografie vsí možno i rozeslat spolupracovníkům buď k doplnění, nebo aby vytkli roz-díly jež se u nich v různých případech vyskytují.

3. V každém kraji liší se vždy některé rysy podle drobnějších okrsků. Kulturní vývoj nepostupoval totiž všude stejně; někde postupoval rychleji, někam dospěl pozdě a tím způsobil — za spoluúčinkování místních podmínek — různé odchylky a variace. Někde se vývoj zpomalil, takže se setkáváme se staršími typy kultury, pozůstatky to starších dob. Pak mluvíme o retardaci. Jinde se vývoj zrychlil, ba postupoval i samostatně, takže se vytvořilv místní odchylky, typické jen pro určitou oblast; tu konstatujeme rázovitost kraje. Někde však spěje vývoj k poměštění, takže starší i samostatné rysy kultury mizejí a mluvíme o její nivelisaci. Všechny odchylky krajů je ovšem nutno zjistit, a to nejen co do rozmanitosti forem, jak je pozorujeme, nýbrž i vzhledem k jejich rozloze, kde všude se vyskytují, v kterých okrscích a na jakém prostranství, čili jinak řečeno, ve vodorovném průřezu krajiny.