Předchozí 0114 Následující
str. 113

Lidové kroje.

Lidový kroj se těšil vždy značné pozornosti a proto máme poměrně dosti popisných statí, přece ne však tolik, aby vyčerpávaly všechen materiál a všechny kraje.

Pro nejstarší dobu jsou pramenem ku poznání lidových krojů hlavně obrázky, jež nám zachovali někteří rytci a jež byly zhotoveny často na památku nějaké slavnosti. Jsou to zvláště kresby A. Pucherny z r. 1814, V. R. Griinera Bohmische Volkstrachten z r. 1830, obrázky z korunovačních slavností císaře Ferdinanda z r. 1836, A. Horná obrázky moravských krojů z r. 1837, obrázky slovenských krojů Petra Bohúně z r. 1846, Kalivodovo album z r. 1860 a j. Nejvěrnějšími a dodnes nejvýstižnějšími vyobrazeními lidových krojů ze všech našich zemí v polovici minulého věku se proslavil Josef Mánes, jehož práci na tomto poli ocenil a shrnul Frant. Žákavec: Dílo Josefa Mánesa II. Lid československý. (Praha 1923.)

K nejstarším popisům krojů, zachyceným z uvědomělého zájmu, patří stati B. Němcové, na př. popisy v Obrazech z okolí domažlického (Květy 1845) a v pracích o Slovensku. Živý zájem o lidové kroje roste zejména po založení Vlasteneckého musejního spolku v Olomouci a od jubilejní a národopisné výstavy v Praze. Zvláště Časopis oloni. musea a Český Lid přinášejí četné články

0 krojích.

Mezi prvními pracovníky, kteří studovali lidové kroje a přispěli svými pracemi, byla Tereza Nováková, jež podrobně popsala kroje východočeské, Jan Koula, který rozebral slovenské kroje, a Jos. Klvaňa, který zasvětil svůj život Moravskému Slovensku.

V Čechách první zevrubný popis podala právě Tereza Nováková: Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku (Olomouc 1890), mimo to popsala i kroj rychmburský. (Pracovna 1894.) •— Později sběratelskou činností vynikla zvláště B. Hoblová, jež popisovala kroje mladoboleslavské: O švadlenách, krajkářkách, sta-věčkách čepců a kytkářkách na Mladoboleslavsku. (Český Lid IV. 1895.) O úpravě hlavy ženské na Mladoboleslavsku. (Český Lid VI. 1897.) Vínky krojů na Mladoboleslavsku. (Český Lid XII. 1903.) Kroje v okolí Nymburka a Poděbrad popsala v díle Poděbradsko. (Viz str. 101.) Nedávno Boleslavský kroj popsala A. Černá (Ml. Boleslav 1921.) — Kroj na Turnovsku charakterisovala E. Prášková. (Od Ještěda k Troskám. I. 1922.) — F. Lego popisoval kroje blat-ské. Kroj a vyšívání lidové na Blatech. (Čes. Lid VI., VII. 1897-8.) — Kroj kozáčky. (Český Lid IX. 1900.) — O kozáčkem kroji srovnej

1 stať V. Petrů (tamže). — Lidový kroj na Doudlebsku popisovala M. T. (Český Lid XX. 1911) a M. Špengrová (Národopisná výstava


Předchozí   Následující