Předchozí 0115 Následující
str. 114

jihočeská, Č.Budějovice 1917.) —Lidový kroj na Benešovfku zachytil v stručné charakteristice K. Turek. (Jihočeský Kraj II. 1911.) — S píseckým krojem seznamovala A. Husová. fOtavan III., V. 1918, 1920.) — Na Zálesí pracovali J. Mančal, který přispíval do Českého Lidu i Zálesí (Mužský kroj Zálesáků, Český Lid IX.) a J. Kopáč, který vydal souhrnnou knížku: Bývalý horácký kroj vysočiny českomoravské v Čechách. (Humpolec 1925.) — Ústroj hlavy vdaných žen na Pelhřimovsku popsala A. Šebestová-Ledecká v Českém Lidu XI. 1902. — O kroji lidu na Skutečsku psal kdysi B. V. Konečný (Čas. spol. přátel starožit. českých II. 1894), o krojích na Vysoko-mýtsku V. Votruhec (Čas. spol. přátel starožit. V. 1897), dnes studuje tento kraj J. Žďárský (Věstník musea v Litomyšli II. 1932). — Kroj na Polensku popisoval B. Rerych (Český Lid IV. 1895). — Krojů na Slánsku vzpomněl F. Duras. (Srovn. na př. okres slánský na Národopisné výstavě českoslov. v Praze 1895 a Slánský Obzor XXXIV. 1926.) — Na Podřipsku sbíral zprávy K. Rozum, na Stra-šecku K. Procházka (Český Lid XII.). — Na Plzeňsku důkladné a příkladné popisy krojů podala M. Lábková, zvláště v pracích Plzeňský kroj (Plzeň 1919) a Plasský kroj (Plzeň 1920). Kromě toho zprávy o krojích jsou obsaženy i ve sbírce Památná místa na Plzeňsku ve spisech Chotěšov a Blovice a zámek Hradiště. - - Odborný rozbor na základě srovnávacího materiálu obsahuje poučná studie M. Lábkové O původu lidového kroje v západních Čechách. (Plzeň 1927.) — Na Chodsku shromáždil veškery zprávy zasloužilý F. J. Hruška: O chodském kroji. (Plzeň 1920.)

Na Moravě nejpilnějším pracovníkem v oboru studia krojů byl J. Klvaňa. Vedle četných starších statí (na př. ve Světozoru od r. 1886, Čas. olom. musea od r. 1886, Annales musei Francisci, Brno 1896 a j.) důležité jsou zvláště články: O krojích na Moravském Slovensku (Český Lid II. 1893 a n.), O pentlení družiček a nevěst na Moravě (Český Lid IV. 1895), Rubáč a oplíčko na jihovýchodní Moravě (Český Lid VIII. 1899), Kroj lidu slovenského na Moravě (Čas. mor. musea zem. VI. 1906—XI. 1911), zejména pak zevrubná práce Lidové kroje na Moravském Slovensku. (Moravské Slovensko I. Praha 19180 — Výpravné sbírky o moravsko-slovenských krojích vydal Joza Úprka s Fr. Kretzem: Slovácké čepce (Praha 1901), Šatky a šátky (Hodonín 1916) a Kožichy I. II. (Kroměříž 1920, Brno 1927.) — Hanácký kroj popsal J. Klvaňa v Národopisném Sborníku VII. 1901: Hanácký kroj vůbec a tovačovský zvlášť — Popis kroje Hanáků—Blaťákův podal i J. Svozil v Časopise mor. musea zem. (sv. VI. 1906). — V současné době studuje hanácké kroje J. Zbořil a otiskuje své příspěvky zvláště v Českém Lidu Ona př. sv. XVII), v Záhorské kronice a j. — D. Stránská pojednala o starých hanáckých čepcích v Národop. Věstníku XXII. 1929. —


Předchozí   Následující