Předchozí 0127 Následující
str. 126

Výšivky a krajky byly již dávno předmětem studia a zájmu. Mezi nejstarší zdařilé sbírky ukázek patří Moravské ornamenty, jež vydávala Vlast, společnost olomouckého musea. Právě druhý svazek těchto ornamentů z r. 1890 zobrazoval hanácké a slovácké výšivky, jež kreslila M. Vanklová a jež provázela V. Havelková úvahou o starobylosti jejich vzorů.

Krásné dílo bylo vydáno v Brně péčí uměleeko-průmyslového musea: Proben weiblicher Handarbeiten mahrisch-landlicher Haus-industrie. (Brno 1885.) — V Praze J. Koula uspořádal Výběr národního českého vyšívání z českého průmyslového musea Náprst-kových v Praze (Praha 1893). Druhé jeho album České a moravské ornamenty lidové zůstalo ve fotografiích. — V Brně /. Šíma vydal bohatou sbírku výšivek: Studie výšivek lidových z Čech. Moravy a Uh. Slovenska (Brno 1909) a Slovácké vyšívání. (Praha 1897.) — Praktickým účelům sloužily sbírky: A. Waltrová a íř. Tichá: Národní vyšívání lidu moravského a Národní vyšívání lidu uhersko-slovenského (Brno b. r.), nově vyd. jako Lidové vyšívání moravsko-slovenské. (Brno 1923.) — B. Sojková: Vzory vyšívání lidu slovanského na Moravě. (Olomouc 1887—1895.) — O. Pisch: Sbírka předloh moravského a slovenského ornamentu (Kroměříž 1896), znovu vydaná jako Ukázky ornamentiky moravské a slovenské. (Kojetín 1901.) — Ve fotografických snímcích zůstalo bohaté dílo P. Sochané: Vzory staroslověnských výšivek. I—VIII. (Turč. Sv. Martin b. r.) — V Čechách blatské vzory sestavila E. Fryšová v díle Ornament jihočeský (19011). — Památky starobylého vyšívání českého na rouchách kostelních z Chrudimská popsal A. Šolía. (Chrudim 1896.) —

Vedle těchto obrazových děl vlastních studií o lidovém výšivkovém ornamentu je málo. Studií základního významu přispěl J. Koula: V čem hledati dlužno starožitnost vyšívání československého. (Český Lid VI. 1897.) — Drobnějším příspěvkem je stať téhož autora O změnách vzorů na jihočeských rouchách. (Český Lid V. 1896.) — Pokusy o rozbor byly články V. Havelkové, na př. O (Starobylosti národního vyšívání moravského (Čas. olom. musea 1895) a Vývoj některých lidových ornamentů našich ve vyšívání (Čas. olom. musea 1897), ale vyeházely z předem zaujatého hlediště o starobylosti vzorů. — Informativní zůstaly i práce F. Kretze, na př. Lidové práce síťkované na Mor. Slovensku. (Čas. mor. musea VII. 1907.) — Na Slovensku upozorňoval raa lidové umění A. Kmeť, na př. v stati O výšivkách a čípkách v Hoňte. (Tovaryšstvo II. 1893.) — Obrat nastal po převratu, kdy nové síly přinesly nové názory. V Čechách Lad. Lábek rozebírá přísně ornamenty západočeských výšivek: O vzniku a vývoji lidových výšivek v širším Plzeňsku (Plzeň 1925) a Lidový kroj a výšivky na Plzeňsku.


Předchozí   Následující