Práce v kovu a dřevě došly poměrně malé pozornosti. Srovn. J. Tykač: Lidový ornament kovářský na Lanškrounsku a Lkomyšl-sku. (Nár. Věstník III. 1908.) — F. Hrubý: Lidová výzdoba kovářská a kolářská na moravském Šternbersku. i( Český Lid XX.) — J. Mančal: Příspěvky ku poznání národního ornamentu řemeslnického v Čechách. (Český Lid II. 1893, srovn. Věstník Národopisné výstavy čsl. I.)

Keramika. Ve studiích o lidové keramice převážná většina prací byla věnována její výzdobo a vůbec výtvarné stránce. Poučným celkovým přehledem je stať L. Niederla: Keramika v Čechách, na Moravě a Uh. Slovensku. (Národopisná výstava českoslovanská, Praha 1895.) — K historické stránce hledí práce J. Kouly: Příspěvky k historii krnčířství v Čechách. (Zlatá Praha IV. 1888.) — Jiné práce jsou věnovány hlavně jednotlivým krajům a dílnám. Přední místo zaujímají mezi nimi studie K. Černohorského: Počátky habánských fajansí. (Opava 1931.) — Týž: Příspěvky k dějinám fajansové výroby v Bučovicích. (Bučovice 1933.) — Týž: Příspěvky k dějinám moravských fajansí. (Opava 1928.) — Týž: Příspěvky k dějinám moravských fajansí. (Národop. Věstník XXIII. 1930.) Jiné práce Černohorského, pojednávající o výrobě vyškovských fajansí (Vyškov 1928), o vyškovských džbánkářích (Nár. Věstník XXIV.) a pod. byly uvedeny již v oddíle o zaměstnání lidu. — Obsažným a propracovaným soupisem je poučná práce J. F. Svobody: Lidová keramika západomoravská (Nár. Věstník XX. 1927.) — Svoboda vypracoval i soupis všech dotud známých mistrů a tovaryšů (Nár. Věstník XXIII. 1930) a zahájil i soupisovou akci značek na nádobách ze sbírek rozličných museí. (Nár. Věstník od sv. XXII. 1929.) — J. F. Svoboda pojednal též o horáckém skle. (Nár. Věstník XXI. 1928.) — Vyškovskou keramikou zabýval se již dříve podrobně Jos. Tvrdý: Vyškovská keramika a její vývoj (Nár. Věstník VI. 1911) a Lidová raajolika ve Ždánicích (tamže VIII. 1913), hledě více k historické stránce. — Výtvarné stránky všímal si více F. Weiner: Vyškovská keramika (Čas. mor. musea zem. X. 1911, XII. 1912.) — České výrobky českotřebovské popsal J. Tykač v Nár. Věstníku sv. VIII. 1913. — Studiem slovenské keramiky zabývali se zvláště P. Sochán i(na př. v článku IJabánská majolika a českobratrští exulanti v Uhrách, Nár. Věstník I. 1906) a F. Kretz (na př. v Časopise olom. musea 191% Če-skoslov. letopisy musejní I. 1907 a j.). — V poslední době popisuje výrobu slovenské keramiky zvláště H. Landsfeld. Srovn.: Džbankári na Slovensku (Prúdy XIV. 1930), O slovenské keramice v Modré (Český Lid XXVII. 1927), příspěvky v Národop. Věstníku sv. XXII. 1929 a j. — /. Vydra nastínil Dějiny lidové keramiky ve Slupavě. (Výtvarná práce 1927.)