XV.) a Nápěvky naší mluvy, vynikající zvláštní dramatič-ností (Čas. mor. musea zem. III. 1903). Tancům věrno val stať v Českém Lidu (sv. II. 1893: Osnovy hudební lidových tanců na Moravě) a v Časopise mor. musea (sv. I. 1901: Některé lašské tance). — Lidové tance a písně v Čechách studoval odborně Otakar Zich. Příkladem svědomitého rozboru jsou jeho studie Píseň a tanec do kolečka na Chodsku (Český Lid, sv. XV—XVIII.) a České lidové tance s proměnlivým taktem (Národop. Věstník XI. 1916). O slovenské písni lidové pojednal v Slovenské čítance (.2. vyd. 1925). Studiem lidových písní na Slovensku se zabývá především Dobroslav Orel, na př. v stati Teorie o lidové písní slovenské (Prúdy XI. 1928), a Karel Plicka. Nové poznatky přináší na př. jeho článek Pastýřská hudební kultura v lidové písni slovenské (Národop. Věstník XXII. 1929).

Textové stránce písní bylo věnováno poměrně více pozorností a dříve než se ohrátila i k nápěvům a hudbě. Z vědeckých prací novějších jmenuji zejména příkladné práce prof. Jiřího Horáka, založené na pronikavé znalosti a vynikající pečlivým propracováním. O organisaci výzkumné práce podal obšírnou Zprávu o činnosti ústavu pro lidovou píseň (Úkoly a cíle národopisu československého, Praha 1925). — Souhrnné dílo Lidová píseň, hudba a tanec zpracoval pro Československou vlastivědu. — Z článku o látkách lidových písní uvádím alespoň některé: Jak se šíři písně (Nár. Věstník VIII. 1913). — Ze studií o motivech lidových písní (N. Věstník III. 1908). — Píseň o dceři uherského ko-mandanta (tamže V. 1910). — Poznámky k básni „Když jsem šel skrz dubový les“ (tamže XI. 1916). — Ze studií o lidových baladách. Sirotek (tamže XII. 1917).

Kromě toho prof. Horák provází odborným výkladem a po drobnými vysvětlivkami některé sbírky, na př. J. Št. Kubína Kladské písničky nebo F. Tomka Slovenské písně z Uhersko-Brodska. (Viz dále.) — Pro studující mládež vydal výbory, které doprovázejí obsažné a poučné výklady o lidové poesii: Výbor slovenskej poezie Tudovej. I. Piesne epické, II. Piesne lyrické (Ture Sv Martin 1925, 1928).

Slovesnou stránku písní studuje i prof. St. Souček, zejména v pracích: Dvě črty k dějinám slovanské lidové písně u nás (Národop. Věstník XIV. 1920) a Doimnělá píseň českých vyhnanců na Slovensku a je|jí slovenské příbuzenstvo (Brno 1923). — Ze starší doby uvádím alespoň obsažnou přehlednou práci Jana Máchala: O bohatýrském epose slovanském (Praha 1893). — Srovnáváním a studiem písní zabývali se i Arnošt Kraus, V. Flajšhans, P. M. Haškovec a j. — Čeněk Zíbrt rozebral písně typu „Hagady“ v ob-sáhlé studii Ohlas obřadních písní velikonočních v lidovém podání