(Praha 1928), kromě toho věnoval pozornost i starým 'českým písním, jak bylo uvedeno. — Příkladem rozboru po íoirmální stránce je práce proí. J. Jánka: Vybrané obrazy metaforické lidových písní československých (Praha 1903, 1904).

O umělých písních zlidovělých pojednávali F. Homolka (v č. Lidu XX.), O. Zielecka (Č. Lid XXVIII. 1928), zvláště pak B. Václavek, který chystá o nich velikou práci (srovn. Úkoly a cíle čsl. národopisu. Praha 1924). — V poslední době oživl zájem i o jarmaireční ipísně a vyšlo několik přehledů materiál a: K. V. Adámka: Světské písně jarmareční a poutní (Národoip. Věstník XXIV.—XXVI. n.), A. Blažka: Ze starých špalíčků (tamže XX. 1927), F. Táborského: Ze starých špalíčků. (Sborník „Od pravěku k dnešku", Praha 1930). — R. Smetana zpracoval podrobný seznam Tiskaři a nakladatelé českých písní kramářských (Čas. Matice Moravské LVIII. 1934). — F. Teplý uveřejnil seznam tisků, jež vydal Landfras v Jindřichově Hradci v Časopise pro dějiny venkova (XVII., 1930), Miloslav Novotný vydal neveliký výbor Písničky jar-mareční, většinou výpravné a vesměs starodávné (Praha 1931). — Důležitou pomůckou při studiu písní zůstává stále Bibliografický přehled českých národních písní, který sestavil Čeněk Zíbrt; bohužel sahá jen do r. 1895, kdy bylo dílo vydáno. Srovn. i jeho Bibliografii české historie sv. H. (Praha 1902.)

Čeněk Zíbrt věnoval obsažnou studii starým tancům v historických dobách, Jak se kdy v Čechách tancovalo (Praha 1895), ve které naleznou cenné poučení i národopisní pracovníci.

S hudební stránky rozebral chodské tance O. Zich v uvedených již pracích a anoravsko-slezské tance L. Janáček v uvedených studiích. Soupis tanců sestavil J. Černík: Lidové tance československé (Národop. Věstník XXV., XXVI. 1934).

Č. Zíbrt pojednal i o hudebních nástrojích, zejména o dudách ve spisku Hrály dudy. Dějiny tarodávné selské muziky české (Praha 1917) a v stati Dudy staročeské i nynější (Č. Lid XXIV. 1924). Hojně údajů nalezneme i v jeho spise o tancích. Prací o hudebních nástrojích lidových je celkem málo; zdařilé jsou stati J. Černíka v Hudební revui (sv. VII. Hudci) a v Moravském Slovensku (sv. II.) J. Jindřicha v Chodské čítance (Vyškov 1927). Mnoho cenného poskytuje i v tomto ohledu Janáčkova vstupní úvaha k Bartošovým Moravským lidovým písním (Praha 1901). Některé příspěvky podal J. N. Polášek: Lidové hudební nástroje k tanečnímu doprovodu neužívané. (Naše Valašsko III. 1931.)

Sbírky lidových písní. F. L. Čelakovský: Slovanské národní písně I.—III. (V Praze 1822—1827). — J. Ritter z Rittersberka: české národní písně (V Praze 1825). — P. J. Šafařík: Písně svět-ské lidu slovenského v Uhřích. I—II. (V Pešti 1823, 1827). — Jos.