stať Mat. Václavka „O kroji na Valašsku", podávající přesný popis, nebo článek Hynka Krcha „0 stavitelském umění našich předků" (tamt.) s krátkými poznámkami o stavbách dřevěných; J. Havelka byv upozorněn ilustracemi kraslic lužických v berlínském časopise počal se zabývati kraslicemi moravskými, „Příspěvky ku poznání ornamentiky slovanské" (Časopis sp. olom. II. 1885) dal podnět k práci sběratelské a dosáhl, že se na Moravě sebrala prodlením let látka přebohatá. Pozornost vzbudilo dílo „Moravské ornamenty" (1889), věnované kraslicím, jejichž výzdoby pečlivě nakreslila Madlena Wankelová.[100] Ředitel rakouského průmyslového musea ve Vídni, Falk s pochvalou referoval o díle ve Wiener Abendpost (1889, 18./V.) a německý archeolog Ranke (Correspondenz-blatt der deutschen Gesellschaft f. Anthropologie, 1889, č. 4) připomněl, že práce M. Wankelové objevila nový obor národopisného studia, poněvadž se do té doby nikdo tak podrobně nezabýval ornamentální výzdobou kraslic.

Cizina oceňovala dokladový materiál, avšak zanícení pracovníci moravští měli na mysli cíl buditelský: posílení národní jednoty a svébytnosti. Jasně to naznačuje stať Ant. J. V otruby „0 národním vychování našich žen a dívek" (Dom. hospodyně VI. 1889), jež doporučuje jako zdroj národního vychování vedle lidového podání také umění výtvarné a slovy Fr. Stránecké připomíná, že „kroj jest pojidlem všech vrstev národa jednotlivého". Fr. Stránečka se tehdy velice horlivě zabývala otázkou krojovou, jak svědčí na př. články (Doni. hospod. III. 1886) „0 zásluze ženy naší v národě a důležitosti kroje ustáleného" a „Časová úvaha" (Dom. hospod. III. 1886) horlící proti přejímání cizích mod a nevážnosti ke kroji domácímu.

Tvůrce musejního spolku olomouckého a první redaktor jeho Časopisu, J. Havelka, pokládal za nezbytné získati k spolupráci, pokud možno, všecky členy a připravoval obšírný dotazník, aby se zejména členům žijícím na venkově dostalo upozornění, čeho by si měli všímati nejvíce. „Provolání ku členstvu vlasteneckého muzejního spolku olomuckého" (Časop. 1887) obsahuje 30 otázek a poznámek pro sběratele, jednak rázu archeologického, jednak národopisného; byla to u nás první ukázka dotazníku o tvaru vesnic, o názvech tratí, polí atd., o lidových stavbách, o krojích, o lidové kuchyni, ale také o ústní slovesnosti lidové atd. Časopis, jejž po smrti Havelkově po několik let redigoval J. Wankel, tehdy již konservátor v Olomouci, spojoval archeologii s národopisem přidržuje se jako vzoru Zpráv antropologické společnosti vídeňské (Mitteilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien), jež si všímaly také nálezů moravských a ochotně otiskovaly referáty pracovníků moravských, na př. obšírnou zprávu Fl. Koudelky o Časopise muz. spolku olomuckého (do r. 1886) atd.

Cizí snahy o zužitkování výšivek povzbuzovaly pracovníky domácí, jimž šlo také o stránku národní. Fr. Stránečka referuje (Časop. III. 1886) o pěkné publikaci Th. de Dillemont „Album de broderies au point de croix" (Vídeň b.r.) lituje, že práce se nezmiňuje o původu četných ukázek, takže svět se nedovídá o autorkách, prostých ženách slovanských, avšak již rok nato Berta Sojková vydala „Vzory vyšívání lidu slovanského na Moravě" (Olomouc 1887) s tekstem českým a francouzským, první pokus o vědecké zužitkování bohaté kolekce výšivek, chované v Olomouci. Autorka vybrala 110 vzorků, sama je nakreslila na kámen a vydala na 12 tabulích, nešetříc bedlivosti, aby zachytila všecky jemnosti originálů. Fr. Stránečka otiskla v Květech (1886) stať „O národním ornamentu moravském" s četnými vyobrazeními na poučení čtenářů českých.

Obrození národopisné práce na Moravě se projevilo také snahou o krajinské monografie. Frant. Bartoš podal ukázky rozpravami „Panství zlínské" (Časop. Mat.mor. 1877), „Moravské Valašsko. Kraj i lid" (Osvěta 1880), „Poduží a