r. 1896 a také uherská vesnice na milleniové výstavě v Pešti byla postavena podle vzoru výstavní vesnice v Praze. Z vynikajících badatelů cizích výstavu navštívili prof. R. Virchow, Lissauer, R. Meringer, H. Schuchardt a j., ze slavistů V. Jagič, M. Můrko, I. S. Šišmanov, Lamanskij, P. Kulakovskij, V. A. Francev, Konst. Grot, B. Grabowski, St. Ramult, Iv. Franko a j.[110]

Velmi cenným důsledkem Národopisné výstavy bylo utužení styků se Slovenskem, kdež byl veliký podnik přijat s nadšením. Slovenská látka národopisná byla roztroušena, ale přece jen doplňovala celkový obraz jak na výstavní dědině oravskou chaloupkou, čičmanským gazdovstvím a chaloupkou ko-paničářskou z rozhraní moravsko-slovenského zpod Lopeníka, tak oddělením slovenským v paláci národopisném, ukázkami staveb, nábytku, domáckého průmyslu, skupinami krojovými a zvykoslovnými hlavně ze stolic liptovské, oravské, šaryšské a tekovské. O přesné vybudování lidových staveb slovenských a vůbec o účast Slovenska si veliké zásluhy získal Dušan Jurkovič.

V Národních Novinách (16. V. 1895) Svět. Hurban Vajanský věnoval výstavě stať „Národopisná výstavka v Prahe od 15. mája r. 1895", nadšenou zprávu, z níž zněla upřímná radost. „Ako by sme tedy nevítali s radosťou a úprimným plesáním pražská výstavku národopisnú, pri ktorej sa i nášmu národu slovenskému dostane čestné miesto a byt i práca ľudu nášho zpod Tatier hádám po prvý raz ukážu sa širšiemu světu nie pod firmou cudzou (ako stalo sa to inde pri krajinskej výstavke), ale pod vlastnou, slovenskou! Súčastnili sme sa na výstavke dl'a skromných sil oboslaním, súčastníme sa i návštěvou obnoviac i so-bilniac tým nikdy neprervané svazky s rodnými bratmi našimi českými a moravskými." Stručnou stať napsal také Samuel Smetana v Nár. Nov. 18. V. 1895.

Počátkem července přijela hromadná výprava slovenská, 100 účastníků, jež česká veřejnost přijala tak srdečně a bratrsky, že Vajanský ve stati „Z výstavky" (Národ. Noviny 13. VII. 1895) vřele děkoval za nezapomenutelné dojmy, jichž Slováci byli svědky. 30. září se počaly na výstavišti rozličné zpěvy a hry slovenské, počátkem října přijela, hlavně zásluhou Dušana Jurkoviče, výprava lidu slovenského.

Vedle četných článků novinářských vyšly také zprávy soubornější, zejména Jaroslav Vlček věnoval Národopisné výstavě tři ze svých znamenitých Listů z Čech (Slov. Pohľady 1895) a pokusil se shrnouti poučení, jež si československý návštěvník odnášel z výstavy. Hned jak vešel do hlavního paláce, velká plastická mapa Čech, Moravy, Slezska a Slovenska mu ukázala, že národ zaujímající nejkrásnější, nejrozmanitější a nejdůležitější část říše, tvoří kulturní souvislý celek, jakého nikde jinde v celé říši není. Část národopisná ukázala zdravé jádro bohatě rozvité individuality lidové, část kulturně historická ukázala bohatě rozvitou národní vzdělanost a osvětu: bylo by třeba, aby toto vědomí proniklo do celé orga-nisace práce národní, poněvadž potom vzejde z r. 1895 „nová svojská epocha vnú-torného národného obrodenia".

Když Národopisná výstava celému světu ukazovala podivuhodné výtvary slovenského lidu, národopis na Slovensku již měl samostatné středisko. R. 1893 se konala v Turč. Sv. Martině porada předních pracovníků národních a výsledkem bylo založení musejní společnosti slovenské. Museálna slovenská spo-ločnosť dosáhla r. 1895 schválení stanov a zahájila činnost, vytknuvši si za úkol zejména založiti museum a pečovati o vydávání časopisu. S počátku byly orgánem Společnosti Nár. Noviny, kdež předseda Mus. slov. spol., Andrej Kmet, otiskl stať „Vyzvani e" (9. II. 1895), vybízející k činnosti sběratelské. Tajem-