nik Společnosti P. Sochán navrhl zříditi patero odborů, ale jeho rozdělení podrobil kritice mladý národopisný pracovník Kristof Chorvát, který v Nár. Novinách (27. VI. 1895) podal první vědecký návrh na roztřídění látky národopisné. Pečujíc o účelnou organisaci práce sběratelské, Mus. slov. spol. otiskovala v Nár. Novinách četné dotazníky: P. Sochán podal návody na sbírání lidových krojů (Nár. Nov. 29. VI. 1895), v němž mimo jiné již žádal, aby se sestavovaly mapy znázorňující shody v kroji v jednotlivých obcích, dále návod na sbírání výšivek (tamt. 4. VII. 1895), krajek (tamt. 13. VIL 1895), keramiky (18. VII. 1895), kraslic (25. VII. 1895), Krištof Chorvát sestavil dotazník o svatebních obřadech, zvycích a pověrách atd. (11. VII. 1895), dr. Ján A. Wagner otiskl dotazníky

0 lidové astronomii (20. Vlil. 1895) a meteorologii (tamt.). Tyto dotazníky svědčí, že Společnost horlivě podporovala rozvoj sběratelské práce národopisné, ano přátelé všestranného rozvoje sbírek musejních se báli, že snad obory přírodovědecké budou zanedbávány a proto pečlivý Andrej Kmeť ve stati „Na miesto návodu" (tamt. 10. IX. 1895) varoval před přílišným zdůrazňováním činnosti národopisné žádaje, aby se nezapomínalo sbírek přírodnických.

R. 1896 počal vycházeti redakcí A. Sokolíka „Sborník Museál. slov. spo-ločnosti", jehož prvý ročník obsahoval dva svazky. Sborník měl sdružovati pracovníky vědecké, vedle něho však Mus. spol. vydávala od r. 1898 „Časopis Mus. slov. sp olo čno sti", jímž chtěla buditi zájem o společnost v kruzích nejširších. Sbírky se ukládaly v Národním domě, kamž Andrej Kmeť již od r. 1890 počal převážeti své sbírky pod ochranu vlastníků Domu. Výbor Nár. domu se r. 1896 rozhodl odevzdati do opatrování Mus. spol. všecky předměty a s části také knihy. R. 1897 Společnost měla knihovnu o 20.000 svazcích, dosti rozsáhlý archiv, sbírku numismatickou (přes 3000 kusů) a počet předmětů starožitnických

1 národopisných přesahoval 10.000. Sbírky vyplnily 8 místností. Méně příznivý byl stav členstva, poněvadž r. 1898 po tříletém působení Společnost neměla ještě ani 600 členů, ačkoliv již před vládním potvrzením stanov měla více než 200 členů.

O celkovém stavu slovenského národopisu v době, kdy Museálna slov. spol. zahajovala činnost, přehledně poučuje stať Krištofa Chorváta „Niekoľko myšlienok o štúdiu ludovom" (Slov. Pohlady 1895). Chorvát potvrzuje, že národopisu slovenskému, oživenému ruchem českým, jest především třeba soustavné činnosti sběratelské, aby se ve všech oborech látka doplnila, avšak badání národopisné není samo sobě účelem, nýbrž prostředkem, jímž věda chce dosáhnouti cíle vyššího: objasniti národní individualitu, jak to žádal na př. V. Tille v článku „O studiu lidu a pohádek" (Čes. Lid IV.), z něhož Chorvát uvedl věty, naznačující sociálně psychologické úkoly národopisu. Na Slovensku se pracovalo těžce, poněvadž nebylo škol středních, nebylo profesorů ani university, takže všecka práce byla výsledkem iniciativy jednotlivců, kněží, advokátů, lékařů, u nichž dobrá vůle a nadšení často nahrazovaly vzdělání odborné. Proto spravedlivé ocenění činnosti slovenských národopisců přihlédne k poměrům, v nichž pracovali a k překážkami, na něž naráželi na každém kroku. Předčasnou smrtí Krištofa Chorváta (1872—1897) postihla národopis na Slovensku těžká ztráta. Mladý evang. farář se s velikou horlivostí chopil práce a opíraje se po stránce metodické o výsledky badatelů českých i ruských zahájil nové období, zejména v oboru zvykoslovném. Rozprava „Smrť, pohrab a mrtví v tradicii a zvy-koch ľudových" (Slov. Pohl'ady XV.), jakož i monografie „Slovenská svadba" (tamt. XV., XVI.), shrnuly rozptýlenou látku tištěnou, připojily nové doplňky a zůstávají základem kritického studia v oboru zvykoslovném.

V letech devadesátých roste maďarské úsilí vytvořiti ze zemí koruny uherské stát národní. Svědectvím byla mimo jiné výstava milleniová r. 1896, jež byla