několika místních museí a známých sbírek soukromých bylo nutno pátrati po žádoucích předmětech národopisných v domácností rodin — tedy tam, kam člověku cizímu přístup je vždycky nesnadný. A mnohem ještě nesnadnější bývalo by pak vyhledávání a spisování cennějších předmětů, které se chovají v domácnostech jako památky rodinné v úkrytu a v úctě, jež nerada dovoluje cizímu člověku na ně se i jen podívati, nerci-li, aby mu je vydala do rukou k odvezení kamsi až do Prahy a to snad na celý rok.

Bylo tedy patrno, že jen místní pracovníci budou moci vykonati nesnadnou práci soupisu a sběru památek národopisných. K tomu účelu byly tedy organisovány krajinské odbory. Návrh na zřízení jich přijat byl ve výkonném výboru již 28. října r. 1891, načež přikročeno k jeho uskutečňování rozesíláním provolání k okresním zastupitelstvům v Čechách a mimo Čechy — kde okresních zastupitelstev není — ku známým jednotlivým přátelům národopisu. A za krátko počaly výkonného výboru docházeti sliby a koncem r. 1891 již i zprávy o zřizování se okresních — a někde i místních — odborů krajinských. Ačkoliv propaganda myšlenky Národopisné výstavy českoslovanské trvala teprve tři měsíce, bylo jí přece již porozuměno na četných stranách a vešla v oblibu měrou takovou, že se ochotně sestupovaly k potřebným pracím kroužky přátel národopisu — nevedené jinou pohnutkou leč přispěti k dílu společnému a jak se očekávalo, národu prospěšnému.

První odbor krajinský v Čechách ustavil se r. 1891 v Sedlci v Táborsku. Ostatní následovaly dílem r. 1892, dílem r. 1893. — některé teprve r. 1894. Na Moravě největší část jich vznikla r. 1892., druhá část' roku následujícího. Všady objevila se v počátku velká horlivost pro nové a zajímavé dílo národní, na přečetných místech dostoupila svého vrcholu pořádáním krajinských výstavek národopisných a sběrem i zásilkou předmětů pro Národopisnou výstavu česko-slovanskou v Praze — ale bohužel ne všady ukázala se vytrvalost, která by bývala předržela nesnáze s prací spojené od počátku národopisného ruchu výstavního až do skutečného otevření Národopisné výstavy českoslovanské. Jednotlivé odbory umdlely, když uskutečnění Národopisné výstavy českoslovanské se protáhlo déle než zprvu se mohlo mysliti, jiné po jisté činnosti — zvláště když provedly místní nebo okresní výstavky — vůbec se rozešly. Nicméně byla značná řada těch, které vytrvaly od počátku až do konce a byly stálými pomocníky velikému dílu Národopisné výstavy českoslovanské. Mnohé z nich vynikaly vzornou organisací, zřídivše sobě pododbory dílem pracovní, dílem místní — po celém obvodu svého působení rozšířené. A bylo v nejednom případě až dojemno pozorovati, s jakým zápalem konali jednotliví přední členové odborů dobrovolně přijatý a to chvílemi i velmi obtížný úkol — při němž nekynulo odměny, při němž stačilo pouhé vědomí, že práce konaná se koná pro národ. Bylo v tom mnoho nadšení — a byl v tom jeden z nejkrásnějších rysů povahy lidu českého.

V Čechách zřídily se a pracovaly až do otevření Národopisné výstavy českoslovanské tyto okresní a místní odbory v městech a místech: Bechyně, Bělá pod Bezdězem, Benátky Nové, Benešov (s místními jednatelstvími v Konopišti, Soběhradech, Václavicích, Postupicích, Ostředku, Nesvačilech, Polejšovicích a Týnici), Beroun, Beštín, Blovice, Boleslav Mladá, Brandýs n. Labem, Brod Český, Brod Německý, Brod Železný, Březová, Bubeneč, Bydžov Nový, Bzová, Cerhovice, Čáslav (s pododbory literárním, pro domácnost a pro kroje), Česká Skalice, Česká Třebová, Dašice, Dobříš, Dobrovice, Domažlice, Drozdov, Držkov, Dvůr Králové, Golčův Jeníkov, Hlinsko, Hluboká, Holice, Hora Kutná, Horažďovice, Hořice (s pododbory anthropologickým, literárním, hudebním, stavebním, uměleckým, finančním, fotografickým, studentským, pro nářadí a náčiní a pro poměry společenské), Hořovice (s řadou místních odborů v celém okresu, jež v seznamu tomto samostatně se uvádějí), Hostomice, Hradec Jindřichův,. Hradec Králové, Hradiště Mnichovo, Hronov, Hředly, Humpolec, Chlumec n. C, Chrudim, Chorušice, Chotěboř, Jablonné n. O., Jaroměř, Jičín, Jilemnice, Jílové, Jinec, Josefov, Karlín, Kdyně Nová, Kladno, Klatovy, Kněžmost, Koleč, Kolín, (dva odbory) Komárov, Kostelec Černý, Kostelec n. O., Kouřim, Kralovice, Kralovice Dolní, Krumlov Český, Křemže Česká, Křivoklát. Kyšperk, Libáň, Libeň, Libochovice, Libomyšl, Lochovice, Lomnice Jič., Lysá n. L., Mělník, Heřmanův Městec, Králové Městec, Nové Město n. M., Milevsko, Mrtník, Mšeno, Mýto Vysoké, Náchod, Nechanice, Nepomuky, Netolice, Neveklov, Neumětely, Noutonice, Nymburk, Opočno, Pacov, Paka Nová, Pardubice (v celém okrese 30 pododborův), Pelhřimov, Plzeň, Poděbrady, Police n. M., Polička, Polná, Poříčí Spálené, Praskolesy, Přelouč, Přeštice, Příbram, Přibyslav, Radnice, Rakovník, Rokycany (sekce literární, anthropologická, průmyslová),. Roudnice n. L., Ruzíň, Rybná Německá, Rychnov n. K., Říčany, Sedlčany, Sedlec u Táb., Semily, Skalice Česká, Skuteč, Slané, Sobotka, Stašov, Strakonice, Strašecí Nové, Střešovice, Studenec, Sušice, Sviny Trhové, Tábor, Třebenice, Česká Třebová, Turnov, Újezd u Hořovic, Unhošť, Úpice, Velvary, Veselíčko u Milevska, Vinoř, Vlašim, Vodňany, Volyň, Votice, Vosek v Hořovicku, Vysoké n. J., Zbraslav, Zdice, Zlíchov, Žamberk, Žebrák, Žižkov. Celkem měly v Čechách 154 okresy, města a místa své národopisné odbory. Zřídily se tu a tam odbory ještě jiné — ale ty časem zašly, nevytrvavše v práci do konce. Stejný zjev byl na Moravě, kde činnost nejednoho krajinského odboru končívala uspořádáním výstavek.

Pro Moravu a Slezsko zamýšlen byl s počátku ústřední výbor v Brně, s podobnou pravomocí jako výkonný výbor v Praze, a krajinské odbory v Olomouci a jinde ve všech důležitějších místech a okresích jednotlivých kmenů moravských. Ústřední výbor také skutečně se ustavil v Brně v lůně tamní Musejní společnosti. Předsedou jeho stal se F. Bartoš. Ale střediska organisace na Moravě a ve Slezsku nebylo tím docíleno a tento ústřední výbor také záhy v činnosti ustal. Za to došlo ku zřízení odborů v jednotlivých městech obou dvou zemí. Tak zejména v Olomouci, kde byl pěstován národopis již dříve ve Vlasteneckém spolku musejním, a kde také nyní ujali se členové spolku horlivě práce ve prospěch Národopisné výstavy českoslovanské: Později zamýšleno sestaviti na Moravě odbory dle kmenů — hanácký, slovácký, valašský, lašský a horácký. Návrh k tomu dal prof. J. Klvaňa. Ale ani těchto ústředních odborů kmenových nebylo trvale docíleno.