spěch národopisu českoslovanského vůbec, vládla neobyčejně šťastná hvězda. Co přemýšlení a starostí dalo na př. zamýšlené založení Národopisného musea, jak nesnadno zdálo se opatřiti pro ně na začátek důstojné místnosti! A hle, i v tom takořka přes noc bylo dosaženo žádoucího cíle.

Chtěje vyhověti návrhu dra. L. Quise, přijatému na hlineckém sjezde národopisném, ohlížel se r. 1893 výkonný výbor po větších prázdných budovách v Praze, ze kterých by některou bylo možno získati pro Národopisné museum. Zvěděl, že paláců Nostitzovského na Příkopě a Schwarzenberského na Hradčanech od jejich majetníků se málo používá. Rozhodl se tedy podati k majetníkům těchto skvostných budov žádost za propůjčení palácův pro budoucí národopisné sbírky musejní a zaslal pamětný spis nejprve hraběti Arnoštu Sylva-Tarouccovi a choti jeho Marii Antonii, rozené hraběnce Nostitzové. Žádost se těšila výsledku nejlepšímu: hraběcí manželé oznámili výkonnému výboru, že neobydlenou nejkrásnější část paláce ponechávají bezplatně k účelům Národopisného musea na dobu deseti let, vyhrazujíce sobě pouze jednoroční výpověď pro případ, že by se rozhodli bydleti v Praze trvale v době zimní. Věnování bylo formálně utvrzeno ještě výměnou listů ze dne 17. listopadu r. 1893 mezi hrabětem Sylva-Tarouccou a výkonným výborem Národopisné výstavy českoslovanské. Výkonný výbor dal na to výraz své vděčnosti hraběcím manželům za jejich dar a velikou o Národopisné museum zásluhu skvostnou umělecky provedenou adresou. Hrabě Sylva-Taroucca svolil také, že do otevření Národopisné výstavy českoslovanské smí se místností užívati za kancelář výstavní.

Tím bylo docíleno na první doby překrásné budovy — palác, vystavěný ve slohu rokokovém, patří k nejznamenitějším dílům Dienzenhofferovým — ležící na nejživějším místě Prahy. Velkomyslným darem hraběcích manželů bylo umožněno založení Musea hned po ukončení Národopisné výstavy českoslovanské. V době příští nastane arci nutnost postarati se o budovu definitivní a vlastní. Doufejme pevně — a doufajíce pracujme k tomu usilovně — aby i tato věc rozřešila se brzo a tak šťastně jako opatření prozatímného krovu pro Národopisné museum.

Výrazem vroucích díků za veliký skvostný dar byla pozdější jednomyslná volba hraběte Arnošta Sylva-Tarouccy za čestného předsedu Národopisné výstavy českoslovanské — vedle čestných předsedův hraběte Harracha, Fr. Bartoše a poslance Adámka.

S Národopisnou společností českoslovanskou dohodl se výkonný výbor Národopisné výstavy českoslovanské

o zřízení organu, jenž by vedl záležitosti musejní a podával oběma korporacím ohledně Národopisného musea českoslovanského potřebné návrhy. Zvoleno k tomu účelu kuratorium, ve kterém r. 1895 zasedali z výkonného výboru hrabě Vl. Lažanský, prof. dr. Hostinský, dr. L. Niederle a F. A. Šubert, dále zástupcové Národopisné společnosti architekt J. Herain a dr. J. Matiegka a jednatel výkonného výboru dr. Em. Kovář. K návrhu dra. Matiegky usneseno v kuratoriu, aby za správce Musea navržen byl výkonnému výboru redaktor »Českého lidu«, universitní docent dr. L. Niederle. Návrh tento přijat byl ve výkonném výboru i ve výboru Národopisné společnosti českoslovanské jednohlasně, načež ustanoveno, že s drem. Niederlem má se uzavříti smlouva prozatím na dobu tří let.

Program Národopisného musea českoslovanského jest podle definitivního usnesení kuratoria z měsíce srpna r. 1895 tento:

Sbírky Národopisného musea českého mají obsahovati vše, čím lze zobraziti byt vesnického lidu českoslovanského. Sbírky dělí se na tyto skupiny a oddělení:

Skupina I. I. Oddělení obydlí a staveb lidových obsahovati bude modely a obrazy chalup, statků, kostelů, zvonic a jiných staveb, zvláště dřevěných, plány celých osad, domácnost se vším nábytkem, nářadím a náčiním, pokud ho vesnický lid užívá. Dle prostředků zřídí se při museu celá stavení nebo světnice. Podaří-li se zachovati mu na všechny příští časy dědinu z Národopisné výstavy českoslovanské, bude celá dědina součástkou musea. 2. Oddělení lidových krojů a výšivek obsahovati bude celé figuriny krojů ze všech krajů českoslovanských a jednotlivé části krojů ve výběru,

i mapy krojové. Dále sem patří vše, co tvoří ostatní výstroj těla (šperky, hole, zbraně a t. p.). 3. Oddělení pro zaměstnání lidu vztahovati se bude k zemědělství, chovu dobytka, včelařství, rybářství, plavectví, povoznictví, lesnictví, dřevařství, uhlířství atd., k domácí práci a k domácím řemeslům (krejčovství, obuvnictví, kovářství, pasířství, krajkářství atd.), k lidovému obchodu a průmyslu. 4. Oddělení zvykův a obyčejů obsahovati bude předměty souvisící se zvyky, obřady, hrami a slavnostmi lidovými — rodinnými a veřejnými a scény zvykoslovné vůbec, léčitelství atp. 5. Oddělení literatury lidové pojme do sebe, co lid čte, píše a vypravuje, drama lidové s divadlem loutkovým a mapy českých tradicí lidových. 6. Oddělení hudby, písně a tance obsahovati bude material hudební spolu s textem písní, grafickým znázorněním tanců a hudebními nástroji. 7. Oddělení sociologické zobrazí právní, společenské a náboženské poměry rodinné i obecní.

Skupina II. I. Oddělení zeměpisné znázorní půdu, na které sídlí národ českoslovanský v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, Uherském Slovensku a českých koloniích zahraničných. K mapám pojiti se budou obrazy českých krajin. Též přírodní poměry se znázorní (geologické, horopisné, vodopisné i meteorologické, dále rozšíření zvířectva a rostlinstva) a sice mapami povšechnými a diagramy. 2. Oddělení antropologické a demografické znázorní tělesnou povahu lidu, jeho rozšíření a složení, stav přítomný a měny obyvatelstva. 3. Oddělení jazykové vytkne mapami hranici českoslovanského jazyka v různých dobách, a podá schemata význačných tvarů jeho, schemata hlavních nářečí a hranice nářečí, hranice hlavních změn v jazyce, mapu starých kmenů českých, pokud odpovídá mapě dialektologické atp. —

Národopisné museum českoslovanské znamená pro vědu národopisnou vůbec a zvláště pro národ náš instituci velmi důležitou. Nechať s ním je zdar do všech časů budoucích!