Co se v Čechách theoreticky hlásalo a probíralo, jaký má býti obsah Národopisné výstavy českoslovanské, Morava ujala se věci prakticky. Majíc své zkušenosti z několika místních výstavek národního vyšívání z let sedmdesátých a osmdesátých, přikročila v letě r. 1892 přímo k uspořádání okresních a místních výstavek národopisných. Kdežto v Čechách byly stálé dotazy, výklady a dorozumívání, co všechno v Národopisné výstavě českoslovanské vystavovati se má či nemá, řekla Morava hned s počátku zcela určitě: »To mám, to dám« — a ukázala hned svými výstavkami, co má a co chce dáti.

První výstavka na Moravě byla uspořádána v Kojetíně od 3. do 5. července 1892. A co bylo do ní sneseno a vystaveno? Výšivky, prádlo, koutnice, části krojů, celé kroje, malovaný nábytek, hliněné a skelné nádobí, kolovraty a jiné potřeby a nástroje domácnosti, celá hanácká světnice, knihy, psané ozdobně písaři ze samého lidu, staré listiny s umělými okrasami, staré knihy a nějaká ta mapa a diagram o poměrech obyvatelstva.

Ale to byla teprve jedna část výstavky — výstavka předmětů neživých. Druhou, neméně důležitou byly národní zvyky a slavnosti, prováděné lidem hanáckým. Honění krále, hanácká svatba, ostatkové právo, hudba, písně, tance, přástky a různé hry — to všechno předvedeno zrakům četných hostí způsobem druhdy v lidu obecně obvyklým.

Hle — národopisná výstava v malém! Lépe a případněji nemohlo býti na poprvé označeno, co se má v Národopisné výstavě českoslovanské předvésti. Tu byl dán živý příklad a návod všem jednotlivcům a odborům, kterým přes všecky dosavadní výklady theoretické nebylo dosud cele jasno, jak a čím se má zobrazovati »celý život a byt lidu českoslovanského«. — Na Moravě mohl tento příklad tím snáze býti dán, poněvadž Morava se těší daleko větším přebytkům lidové rázovitosti nežli Čechy. A toho příkladu bylo třeba z Moravy zvláště Čechám, kde kromě malých výstavek výšivkových nebyla až dosud uspořádána žádná jiná výstavka národopisná.

Roku 1892 byly také skutečně pořádány národopisné výstavky místní, okresní a obvodové pouze na Moravě -— v Čechách po daném vzoru moravském přišly do proudu teprve r. 1893 a 1894; za to děly se v Čechách počtem, převyšujícím více než dvojnásob počet výstavek moravských. Po výstavce kojetínské děly se r. 1892 na Moravě výstavky v Boskovicích — trvala od 7. srpna do 4. září, ve Vsetíně (14.— 28. srpna), Kloboucích (14. srpna), Vyškově (20. až 28. srpna), Ořechovičkách u Brna (28. srpna), Chropíni (v srpnu), Dělkovicích (v srpnu), Tovačově (14. srpna), Brodku (v srpnu), Skašticích u Kroměříže (v srpnu), Rožnově (v září), Lipníku (11. a 12. září), Hodoníně (od 11. září do 8. října) a v Bílsku (11.—13. prosince).

Roku 1893 následovaly na Moravě výstavky ve Velké Senici u Litovle (19. ledna), Seničce (22.—29. ledna), Cholyně (6.—8. února), Příkazích u Olomouce (12.—15. února), Hnojících (20.—24. května), Valašském Meziříčí (21. až 22. května), Nákle u Olomouce (22.— 24. května), Brně (výstavka spolku »Vesny«), Brodku u Přerova (17. července), Moravských Budějovicích (1.—10. září), Boskovicích (1.—8. srpna), Dřevohosticích (23.—25. července), Frenštátě {20.—29. srpna), Holešově (1.—13. srpna), Hranicích, Litovli (13.—21. srpna), Loučkách u Nového Jičína (2.-5. září), Velkém Meziříčí (25. srpna až 10. září), Přerově (12. srpna až 8. září), Prostějově (25. června až 10. července), Senici (9.—11. ledna), Slavkově (20.—27. srpna), Tišňově (6.—20. srpna), Velímově (6.— 8. ledna a Žďáře (6.—21. srpna).

Roku 1894 měla Morava výstavky v Uherském Brodě (19. až 23. srpna), Dačicích (1 —8. září), Hulíně (26. a 27. srpna), Ivančicích (15.—30. června), Kvasících (12.—19. srpna), Kroměříži (2.-9. září), Libhošti (22.—24. září), Napajedlech (12.—15. srpna), Příboře (22.—24. září), Šlapanicích (12.—19. srpna), Troubsku u Brna (29. června až 1. čer-

Stavba Staré Prahy v měsíci únoru 1895.

Dle fotografie F. Dvořáka, člena K. Č. F. A.