ČÁSTI VŠEOBECNÉ.

Téměř uprostřed celé Evropy, skoro stejně vzdáleny od Baltu i moře Severního, od Adrie a téměř i moře Černého, prostírají se severně od Alp vlasti národa českoslovanského jako souvislý celek uzavřený téměř na vše strany mohutným horstvem soustavy

Sudet a Karpat.

Netřeba zde obírati se politickou příslušností zemí našeho kmene, dlužno jen připomenouti, že k ethnické jednotě zemí koruny České pojí se i jednota v ohledu přírodním, kdežto Slovensko odchyluje se poněkud od ostatního celku.

Země koruny České zaujímají celý severozápad naší říše. Nejzápadnější jich bod na hranicích bavorských,1 1/2 km od osady Mahringu (okres Ašský), leží na 12° 5' 33" v. d. Greenw., nejvýchod-nější na hranicích slezsko-haličských na 19° 3' v. d. G., nejjižnější i nejsevernější bod leží v Čechách, tento na hranicích saských ve výběžku šluknovském na 51° 3' 25" (vrchol hory Bukové), onen v okresu vyšebrodském 4 km jižně osady Kaltenbrunnu na 48° 33' 11" s, š. K tomu ovšem druží se karpatská oblast Slováků, jež sahá na jihu až po 48° j. š., na východě pak až ku 22 1/2° v. d. Greenw.

Ze zemí zde uvedených pouze Čechy a Slezsko dotýkají se větší měrou hranic říšských, toto v délce 327, Čechy pak 972 km, kdežto Morava hraničí pouze na 19 km s Pruskem, loučíc tak Slezsko od Čech. Největší část této hranice tvoří pohraničná horstva. V tom spočívá výhoda snadnější obrany naší, přičemž však není vyloučeno na mnoha místech poměrně snadné spojení s cizinou. Utváření se