Klimatickému rozdělení Čech odpovídají tam následující podnební okresy: 1. tertiarní území uvnitř a na jihu země, 2. Českomoravská vysočina, 3. Karpaty, 4. Sudety, 5. nížiny slezské. Nejteplejším krajem jest vnitřek země, kdež má Brno (225 m n. m.) střední teplotu ledna 2,5° zimy, července 19,8°, roku 8,9°. Nemnoho liší se od toho Kroměříž a Olomúc, ale ještě teplejší jest jihovýchodní část tohoto kraje. Nejstudenějším územím jest vysočina Českomoravská, kdež v Dačicích pozorováno r. 1879 v prosinci 35,2° zimy. Stejně vysoko, avšak severněji položené Rotalovice v mor. Karpatech jsou značně teplejší, neboť údolí zdejší jsou vystavena teplým větrům západním. V Sudetách kolísá střední roční teplota dle nadmořské výšky mezi 1—8°, při čemž jest slezská strana chladnější, než moravská. Teplota slezské nížiny jest nižší než moravské. Množství srážek kolísá hlavně dle nadmořské výšky od 40—130 cm. Nejméně srážek má kraj nad střední a dolení Dyjí, odkudž srážek ve směru severním a východním přibývá. Jižní svah Sudet má 65, severní 60 cm srážek za rok, nejvyšší špice ovšem daleko více, až 130 cm. Převaha letních dešťů vůči zimním jest na Moravě ještě větší než v Čechách. Nejméně jich připadá na leden, kdežto v létě jich je nejvíce v červnu a srpnu.

Pohled na plastickou mapu vlastí lidu ceskoslovanského

- již provedl František Mařatka.

Roční průměr pro celou Moravu a Slezsko počítá se 64 cm a množství spadlé vody na 17,6 km3. Na vysočině Českomoravské, v Karpatech a Sudetách převládá vítr jihozápadní a severozápadní, v rovině jihomoravské západní a severozápadní, v nížině slezské jihozápadní.

Karpaty hornouherské jsou důležitou středoevropskou hranicí klimatickou. Na severní jich stranu dorážejí ledové větry polární, na jižní svah vanou vlažné větry, vnikající od jihu a jihovýchodu z roviny uherské hluboko do údolí horských. Podnebí jich vyznačuje se především velmi drsnou zimou a poměrně chladným létem. Podzim bývá téměř všude o 2° teplejší než jaro. Tatra jest poměrně mnohem studenější než Alpy, neboť dosahuje střední roční teploty 0° již ve výši 1700 m, kdežto v Alpách teprve ve 2000 m n. m. Ovšem jako v Alpách tak i v Karpatech jsou některá místa teplejší než současně jiná pod nimi se nalézající. Poměry teploty se dle let velice různí; tak zmrzly na příklad v srpnu 1867 na pastvách ovce, kdežto v témže měsíci r. 1863 ukazoval teploměr 34,2°. Místa na jižním svahu mají podnebí poměrně příznivé, ku př. Schmeks, ještě příznivější však jsou klimatické poměry v předhoří Karpat, ku př. i Nitře, Šťávnici, na východě Rožnavě, Košicích. Vzhledem k poměrům větrným jest pochopitelno, že množství deště nikde nedosahuje 100 cm ročně, zvyšujíc se téměř pravidelně, stoupáme-li z roviny ku vrcholům Tater. Kolísá mezi 50 cm v jižních údolích a 90 cm ve vyšších polohách Tater. Zvláště větry jihozápadní a jižní přinášívají trvalé a prudké lijáky. Vzduch jest v tomto území téměř po celý rok vlhkostí nasycen. Dnů s bouřkou, hlavně letní, bývá na jižním úpatí. Tater 22, kdežto v rovině uherské jest jich jen 13 do roka.