Krušné Hory aneb Rudohoří jsou jednotvárný horský val, který souvisí se soustavou Hercynskou. Lesnaté pohoří karlovarské jakožto jižní výběžek Krušných Hor, od těchto třetihorní pánví oddělený, sestává hlavně ze žuly vyvřelé, v níž rozmetané kusy ruly i svoru zříti lze. Ze žuly této rozrušením povstává kaolin, který používá se k výrobě porcelánu. V těchto horách jsou hluboké rozsedliny, z nichž prýští mineaální vody, kyselky i horká vřídla. I rudy jsou zde uloženy a sice v žilách na příč rozsedlinám položených. Vlastní Rudohoří jest slohu jednoduchého, skládajíc se z ruly, svoru a fylitu do pravidelných pásem uložených a žulou, porfyrem, dioritem a čedičem rozmanitým směrem prostoupených.

Na severu u Rumburka vbíhá malou částí do Čech Míšensko-Lužické pohoří, sestávající ze žuly vyvřelé. Dále na východě pokračují Hory Jizerské, oddělené průsmykem u Nového Světa od vlastních Krkonoš. Obě tato horstva jsou slohu střechovitého, podobajíce se rulové a svorové klenbě žulou proražené. Panující kámen jizerských hor jest červená žula, granitit nazvaná, která i jakožto hlavní jádro do Krkonoš vniká. K ní přikládá se s obou stran svor, který i nejvyšší vrch český Sněžku buduje, dále rula i fylit. Rula na severním pruhu je mocnější, vytvořuje vrch Tafel-fichte a bývá prostoupena šedou žulou vyvřelou. Svor leží na rule a chová v sobě ložiska rozličných kyzů a také ofikalcity. Na jih fylit dosahuje značnějšího rozšíření, skládaje horský hřbet Ještědský. Mimo to jesti ještě na jihu několik ostrovů prahorních v útvarech mnohem mladších roztroušeno, tak u Nové Paky, u Pecky a j.

Orlické Hory v podobě jednotvárného, k jihovýchodu směřujícího hřbetu sestávají hlavně z ruly, k níž se pásma svoru a fylitu přikládají. Sloh jejich jeví velké převraty.

Dále na jih jest samostatné pohoří Železné Hory původem svým povstalé teprve po křídovém útvaru, které jest na západní straně směru východního, na východní straně, kterou již na Moravu zasahují, směru jihovýchodního. Tato část sluje Žďárskými Horami. Jádro Hor Železných sestává ze žuly, na níž se na severu přikládá fylit, na jihu rula, která však nad ostatní převládá. V ní objevují se ložiska amfibolitu, dioritu i porfyru. Rovněž i ve Žďárských Horách panuje rula, často granátonosná; žula objevuje se jen v žilách. Českomoravská vysočina jest původu mnohem staršího, povstavši již v dobách huronských. Jest to pohoří jednotvárné, nemalebné a také i nepříliš úrodné, které sestává z rulových vrstev ve směr severovýchodní uložených a vlnitě zprohýbaných. Západní výběžek zasahuje až do okolí Kutné Hory; jeho geologická povaha znázorněna jest pěknou mapou jakož i sbírkou hornin péčí učitele Al. Horáčka. Pan cestmistr Filip Huda vystavil z té krajiny krásnou a úhledně spracovanou sbírku nejhlavnějších hornin. Rula po obou stranách jak na severozápadě tak i na východě omezena jest mocnými uloženinami žulovými, které jednak vynikají v podobě osamotnělých skupin, jednak tvoří dvě mohutné výšiny vršinaté. Geologické poměry severního cípu žulové výšiny východní, která rozprostírá se téměř až ke Chrudimi, podrobně jsou znázorněny na velké mapě, kterou ve své povšechně přírodnické, velice pečlivě sestavené sbírce okolí Nasavrckého vystavil pan učitel K. Kudrna. Středočeský pruh žulový jest zvláště velmi mocný, prostíraje se od Českého Brodu až ke Klatovům.

Mezi touto žulou a Karlovarskými horami jest pak pánev starých břidlic, jejíž střed vyplněn jest útvarem silurským. Břidlice ty jsou tuhé, šedé, směru celkem severozápadního často vyvřelým kamením, dioritem, žulou a také čedičem prostoupené, a nahoře přecházejí často ve hmotu celistvou, hlinito-živcovitou. Podružné kamení v pásmu tom bývá hlavně porfýr a buližník. V pásu tom jsou nejdůležitější doly na zlato u Jílového, na stříbro v Příbrami.

Moravsko-slezské Sudety, krásný to hřbet výšin, sestávají z rulových vrstev směru jihovýchodního, nad něž se fylit, skládající malebnou horu Děd, svor i amfibolitová břidlice ukládají. Pohoří toto má sloh velice složitý, mnohými převraty zvrácený, celkem však střechovitý s jádrem žulovým. Chová v sobě ložiska rud i prameny teplých vod. Ve větších shlucích vystupují prahory v Karpatech slovenských a to ponejvíce jakožto jádra hřbetů horských, na něž ukládají se útvary mladší. Celkem možno rozeznati dvě soustavy horské nestejného stáří i směru. Starší z nich Vysoké a Nižší Tatry jsou směru východního, mladší Beskydy směru severovýchodního. Mohutné převraty, jimž v dobách geologických krajina tato vydána byla, byly příčinou romantického rázu horstva toho. Prešpurské čili Malé Karpaty mají za kostru žulu, hlavně ve dvě skupiny shluklou, na níž přikládá se rula. Pohoří Inovce podobně jest vytvořeno k severu a západu přikládá se k žule rula s amfibolitovou břidlicí.

Nitranské Hory rovněž skládají se většinou ze žuly a vrcholy jejich Sobor, Tribeč jsou u paty své rulou olemovány. Hora Rozdíl skládá se z ruly a břidlice.

V pohoří Žáru probíhá podél žuly úzký pruh rulový. Malá Magura má jádro žulové, obdané rulou, v Suchých Horách panuje rula. Větrné Hole sestávají ze žuly jakož i sousední, blíže k Váhu pošinutý vrch Ninčov. Turčanské Hole podobně mají jádro žulové, které ze všech stran mladšími útvary obklopeno jest. V pohoří Tatře, skládajícím se z útvarů mladších, jádro žulové jen v úpadech a roklinách dohlédnouti možno.

Panující kámen v mohutném hřbetě Vysokých Tater jest žula rázu poněkud rulovitého, která buduje i hory Krivaň a Lomnicu. Rula jen na západní straně se objevuje. Nižné Tatry v západní části své složeny jsou ze žuly, která i vrchy Prášivou a Královou Holi skládá; na východě, kdež nejvyšším vrcholem jest Dumber, ze svoru a břidlice pra-horní. I toto pohoří olemováno jest mladšími útvary. Staré Hory jsou malý příčný hřbet rulový směru severního.

Ve středních Čechách na pásmo starých břidlic ukládá se pánev kambrická, jen na některých místech na den vynikající. Jsou to slepence z okolí Příbrami a pak Tejřovic i zelenavé břidlice u Skrej a Jince. Pánev ta chová první znatelné zkameněliny, jichž pěkná sbírka vystavena jest národopisným odborem křivoklátským a tvoří podklad mohutnému a v Čechách tak znamenitě vyvinutému útvaru silurskému, jehož jednotlivé vrstvy jako pánve do sebe se kladou. Spodní jeho oddělení sestává z břidlic, mezi nimiž i dvojí poloha křemenců se objevuje a chová v sobě skvostné zkameněliny. Velice krásnou sbírku zkamenělin z kuliček šáreckých (d1y), která obsahuje mnohé skvostné a jediné kusy, vystavil