p. J. Schück. Zajímavé poměry geologické okolí rokycanského zároveň s ukázkami zkamenělin znározňují dvě mapy, sdělané p. učitelem F. Světlíkem.

Svrchní oddíl obsahuje mocné vápence, jejichž zřetelné, často zohýbané vrstvy na průřezích silnic na den vycházejí. Hlavní rozloha útvaru silurského jest mezi Úvaly a Plzní, ač i útržky u Chrudimi a pod Krkonošemi nalezeny byly, z čehož právem možno předpokládati, že se útvar tento dále na severovýchod prostíral. Svým nesmírným množstvím zkamenělin, stratigrafickým uložením, vyvřelým kamením, jako porfyrem a diabasem, a zároveň i velikou technickou hodnotou jest útvar silurský nejen vědecky velice zajímavým, nýbrž i prakticky předůležitým.

V poslední době vyšší pásma vápenců vzpomenutých zároveň s poslední nejvyšší pánví břidličnatou připočítávají se již k útvaru devonskému.

Slovácká chalupa z Tvrdonic (v okolí Břeclavi).

Útvar devonský mohutně vyvinut jest na Moravě. Na hranicích slezských skládá Hory Jesenické a táhne se pruh z břidlic a drobu a také — zvláště ve spodním díle — z křemenců složený od Cukmantlu kol Olomouce až k Brnu. U města posléze jmenovaného vápence devonské plny jsou jeskyň, v nichž uchovala se zvířena diluvialní, jakož i zbytky člověka předhistorického. Ve Slezsku složena jest Andělská Hora z drobů devonských. Jest pravdě-podobno, že na Moravě devon široce se rozprostírá, ale mladšími útvary přikryt jest, tak že jen části místy vynikají jako vápence se zkamenělinami u Čelechovic, pak u Hranic a j. Na Slovensku mnohé hory prahorní na úpatí svém obdány jsou krystalickými břidlicemi, jichž stáří zdá se býti devonské. S jistotou možno to říci o zelenavých břidlicích u Dobšiny.

Kamenouhelný útvar v Čechách kdysi pokrýval veliké prostranství na severozápadě útvaru silurského. Podobně i v Krkonoších na severovýchodě zasahuje z Pruského Slezska dlouhý pruh kamenouhelný do Čech. Není však nikde souvislý, nýbrž roztrhán v samostatné pánve, které kdysi patrně spolu souvisely a teprve později od sebe odděleny byly. V Čechách vyvinut jest pouze svým svrchním sladkovodním oddělením, které sestává z arkos, pískovcův a lupků, mezi něž vkládají se rozličně mohutné flece břidličného uhlí. Hlavní pánve chovající obyčejně dvě flece jsou: Radnická, Plzeňská, Rakovnicko-Kladenská, Mírošovská se 2 až 3 flecemi, Manetínská, Berounská a Žacléřsko-Valdenburská.